NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vcera tyhla paddies naprosto vyhladili Rock Cafe - resp. z nej udelali male prazske parni lazne - svym neuveritelne strhujicim vystoupenim.
Tohle fakt bylo od srdce..
Takze Mari se do toho nakonec obul a recenzi na Float napsal, coz je hodne dobre, protoze to album si to zaslouzi.
Svuj ejakulacni extazi na Float jsem jiz naspal pod recenzi Swaggeru.
Jinak jeste musim rici, po lyricke strance to u me maji Mollly, taky hodne vysoko. Opravdu musim rici, ze jejihc slova me nenachavaji chladnym
Ukazka zde:
flogging molly-The lightning storm
This lonely exsistence paves the way
For the hard of hearts must beat be brave
While this crying lightning storm
Wreaks the harvest gold we try to sow
And so it begins
The way the light still dances
beneath the skin
as the messenger from hell says
“we’re bound to win”
As the days they come, but the years they go
So take care of your freedom
they'll never know
I sit on the wing for a blackbird’s song
To tell me were and when this all went wrong
There's no resolution without remorse
with ignorance bliss defend
Let’s stay the course
Puncture the skin
and see his blood run cold
on desert sand
Come hear the men from mothers
with childless hands
As the days they come, but the years they go
So take care of your freedom
they'll never know
Take good care of your freedom
they'll never know
Take what you give
until theres nothing left
but forever live
And night descends on shadows without their kill
As the days they come, but the years they go
So take care of your freedom
they'll never know
Yeah take good care of your freedom
they'll never know
But the days they come, but the years they go
So take care of your freedom
they'll never know
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek