OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
...veľmi dobrý rozhovor s Toby Driverom ...
"Určitě jsem pořád nadšený, pokud hraju s kapelama, které miluju (nebo jsem miloval), ale co se týče tisku, k němu zrovna moc vřelý vztah nemám, protože celý ten systém není vůbec o jakýchkoliv hodnotách. Je to jen výsledek reklamních kampaní, zájmů velkých inzerentů nebo jestli jsi na nějaké scéně nasbíral dost “bodů”, etc. Málokdy to vůbec souvisí s tím, zda je hudba dobrá."
Uvědomělé...
lehce starsi interview s toby driverem (o tom, jak doloval muziku ze svych snu nebo jak s miou obdarovali umelymi potraty krestanske "pro-life" kazatele): http://www.letmo.net/clanek.php?id_rubriky=3&id_clanku=321
nejsu specialista na Kayo Dot, ale taky sdilim nadseni... budu muset doplnit vzdelani k maudlin of the well... jinak Bellini me az tak moc nevzali, ale zajimave momenty tam rozhodne byly
jj, i kdyz jsem si zase nevsiml tech koketnich pohledu :)
ale mozna to bylo proto, ze nemela svoje kontaktni cocky :)
Mia byla taky uvolněná?
vcera jsem videl sice bohuzel ani ne polovinu setu, ale hodne velke nadseni
byli i mnohem vic uvolneni nez v chateau, zadna "studiova krec". skoda ze hrali tak kratce (a zacali tak brzo :)
kdybych mel cas, tak jsem jel do bratislavy :)
Hmm, ja so to myslel, kdyz ani strycek Google nic nenasel :-(
"projekt, kterého se účastní minimalistický písničkář Lobo, lofi-noisové duo RUiNU (jinak členové skupiny Kaspar von Urbach), používající primitivní elektroniku, polofunkční nástroje a objekty, a hráč na dechové nástroje Pelykán z českobudějovických PFNO (Psychedelický Flákač Na Odstřel)"
to spojení vzniklo vlastně jen z ne-až-tak-vážně plácnutého nápadu.. měli před koncertem asi dvě nebo tři zkoušky
Ruin Of Ruins
a ta predkapela bola....?
nedá, bylo to první yvstoupení :-) měl by být nějakým způsobem snad záznam vystoupení k dispozici (zda zdarma ke stažení nebo to vyjde na nějakém formátu se ještě neví)
Da se neco od predkapely najit na netu?
vike - [9.6.2008 14:27]
mno, zajimalo by me, jaky zachytny bod bys s blue lambency downward zminil...
ke king crimson to ma imho opravdu nejblize (i kdyz samozrejme i tak daleko :)
ad predkapela: samotnyho me prekvapilo, ze lidi z KD (aniz by byli nejak hnany k vyjadreni) se o ni zminovali vylozene hodne pozitivne
a ja si nadavam, ze jsem na ten koncert nesel :D
Ale dá se. Mám to dobře vyzkoušený z práce;-)
Já nemůžu souhlasit s poslední větou druhého odstavce. Poslouchat Kayo Dot jako kulisu? To snad ne!!! (jinak vše ostatní ok ;o))
btw předkapela se KD velmi líbila
ehm... no... pivo... ale pripojuji se ke chvale zvuku...
Mne Kayo Dot bavili, a teď mne navíc poslední deska baví ještě víc než předtím, když si při poslechu představím ty dva týpky co střídavě hráli na klarinet a saxofon a příčnou flétnu a taky tu houslistku jak se tvářila a hlavně týpka co tak skvěle mydlil štětečkama do bicích. Profesorsky zahraný mi to rozhodně nepřišlo. Předkapela byla divná ale to to nevadí, hráli krátce a na tu chvíli mne to i zaujalo...A pivo za 25, to už jsem taky dlouho v Praze na konzertě neměl:)
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek