MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Koncert byl naprosto fenomenální.Zvuk byl u Lennyho výborný,to se ale podle mě nedá říct o One republic - chvílemi byly moc výrazné basy a pak zase bylo moc výrazné jejich ,,kvílení".S autorem článku nemohu souhlasit,že první polovina koncertu byla slabší,a že nové album ,,It is time for a love revolution" neosahuje výrazné fláky a neoplývá přesvědčivostí.Album obsahuje mnohem více kytarových sol,která mi u předchozích alb chyběla.A právě texty a zpěv Lennyho u vás vyvolávají pocit,že ví o čem zpívá.No a k těm výrazným flákům,co třeba hit ,,I´ll be waiting".Navíc dalo se čekat,že koncert bude plný skladeb z nového alba,jelikož turné zpěváků jako je Lenny většinou slouží k představení jejich novinky.A když Lenny vydá další desku a půjdete na jeho koncert,budete říkat zase to samé,že koncert byl plný skladeb z nového alba a že mohl třeba zahrát více z ,,It is time for a love revolution".
Taky musím uznat, že koncert byla naprostá bomba, byl to úžasnej zážitek. Stála jsem kousek od podia a byla to pecka, přijela jsem fakt nadšená. Lenny byl skvělej a musim uznat, že je frajer, že šel mezi rozvášněný dav a pak následně prošel ještě celou Sazku,,, takže jen tak dál....
Nechce se mi tomu ani věřit. Nemám na něj buňky. Ale proti gustu žádný diŠpulák (čtenáři BigBengu pochopí...)...
OR ruls, souhlas. Na konciku jsem nebyl, ale vseci chvalili..
Bylo to super, můžu se podepsat za každou Strayovu větu :)
myslim, ze ludom, ktori sa nezivia fotenim, to az tak zily netrha ;)
Nemáte fotky? Ilustrační vypadají jaksi nepatřičně... Report bez fotek je o ničem
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek