OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
MC94 je dokonalá ukázka proč se mi líbí takovyhle americky bigboš, nadcasovy sound, tlak, narez ...smoke the sky smokes :)
wtf?? k tem zvastum o 2 kopacich se snad ani vyjadrovat nebudu, jen k tem stetkam (ne, ze by se to treba prave Manowar netykalo) si dovolim citovat Bena z Amoral: "A fact of life: the gayer you look, the more chicks dig you" - to je tak ve zkratce vsechno o cem je glam, o cem jsou Motley Crue, atd., tak na co tyhle vsechny debilni kecy okolo? tenhle styl nic neresi, je to jenom entertainment...
ManOwaR su narozdiel od MC nieco (v pozitivnom zmysle samozrejme, lebo tu sa chyta za kazde slovicko). Ale na takej stranke kde vsetci vsetko zjebu je to tazke chapat. sak MC nemaju ani dva kopaky. a vyzerali jak sproste stetky. fuck off glam metal, taky rock n rolovy metal si mozu ist hrat na Mars kde im to mozno budu zrat
.
Crust: to je bohužel pravda
Hellrider: to ti toho na poslech asi moc nezustane
Petr Frolich a - -: Hergot vy jste chytrý až na půdu. Nejhorší rocková sračka je true metal Manowar a hotovo:-))).
Stray: Mňóóó...Z tohohle dnešního dílu mám prostě pocti, že je prostoupenej tvou nenávistí k Neilovi (trochu jsem to čekal...). Hlavně je to cítit v pasáži srovnávající MC 94 a Carved In Stone. Myslím si právě, že Carved In Stone předběhla dobu mnohem víc než MC 94. A rozhodně se podle mýho nejednalo oproti Exposed o kvalitativní sešup. Komerční bohužel už ano. U MC 94 mám pocit, že je to deska poplatná době svého vzniku a rozhodně ne nadčasová. Už v té době existovali Soundgarden nebo Kyuss. S hodnocením Generation Swine a New Tattoo souhlasím. Souhlasím taky s Petrem Frolichem (i přes ostatní podivný názory), že MOM byl nu-metal. Nutno říct, že se mi ta deska vcelku líbí. A rozhodně bych si neodvážil tvrdit, že byla neúspěšná. Rozhodně měla větší dopad než New Tattoo. Taky bych netvrdil, že poprvé Nikky a Tommy zpívali v rámci MC na Generation. Copak neznáš Quaternary?
.
Tak tak, ale nezapomínejme na českou scénu ještě v dobách komunismu třeba. To bylo v míře stupidity zdatným konkurentem Glemu,pak taky gothic, true norwegian black metal, nu metal a koneckonců i vzdouvající se vlna indie/post rocků moderní doby přesahující už obludné výšiny *_* no prostě je toho hodně
No když už někdo něco píše, tak to nazývejme pravými jmény a když nevíme, tak o tom nepišme. Souhlasím s tím, že MOM byli sračka, no a pozdější sólovka Tomíka "Never Dull Moment" (či tak nějak se to jmenovalo) byla tím nejhorším odpadem, který mě snad potkal:) Jinak MC, no co k nim... Asi to, že glam je prostě nejhorší shit, kterej se v metalové hudbě objevil... (to jest můj názor)
- - [16.8.2008 11:40]
svatá pravda nejsvatější
Neřekl bych, že Methods byli taková sračka. Měli tam pár (pro mě) dobrých skladeb, i když dovedu pochopit, proč se někomu nelíbí. Jinak z bezejmenného alba je jasně nejlepší Smoke The Sky. To je rock n' roll :)
glam metal je najvecsia picovina aka sa mohla vymysliet
.
však to mušíš brát s nadhledem von se Strej vorijentúje jen v tom rokenrólu tak nějak .
To mas jedno, sracka jak sracka ...
Methods Of Mayhem nehráli hip hop, nýbrž ozvěnu na tehdejší nu-metalový boom, takže když už tak spíše nu-metal, přeci jen ti hosti - Fred Durst, DJ Lethal a další a další... Nasáklé rapem možná, ale označit to za hip hop může jen totální guma:)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek