MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jasně... Ghetto You. To by ti zmiňovaní Kabát měli pořád hrát dokola Dr. Bambus? Mě BB vyhovujou tam kde jsou teď, i když Making Enemies je nepřekonatelná...
Nevím, proč bych na nové desce měla hledat Ghetto You, když to vydali v 98!!?? To mají už do konce života vydávat variace na Total 13 , aby se zavděčili lidem, kteří nechtějí poslouchat NEZAPAMATOVATELNÉ melodie - to mi přijde více než směšné! A mezi BB a Kabáty je jeden velice propastný rozdíl - texty, nelze vůbec porovnávat, ptž Kabáti nemají žádný obsah :-P narozdíl od BB...
Jasně, je to vývoj, ale proč tímhle směrem, když hráli tak dobře? Najdeš někde na posledních deskách věci typu Ghetto You, Bombed (Out of my Mind) atd.? Bohužel ne, už jsou ten jen takový mainstremový songy bez náboje, asi aby se zalíbili víc lidem, ale to podl mě nemají BYB a potřebí, takže to nechápu. Přirovnání ke Kabátu je trefný (aspoň u Dysfunctional Professional určitě)
honzo, BB nikdy nestagnovali, ani nezmizeli ze sceny, takze se nemaji kam vracet... dal ani nebudu cist, protoze ty prvni dve vety prozrazuji, ze o BB nic nevis, naprosto zbytecny clanek
re: nesouhlas
Tomu se říká vývoj milej zlatej. Podle mě Total 13 je samozřejmě dobrá deska, ale dnes jsou BB už někdě jinde a přirovnání ke Kabátu mi přijde docela mimo. Sláva nové desce!
Hodnocení:
Diesel And Power - 6
Total 13 - 8
Making Enemies... - 9,5
Stockholm Syndrome - 9
People Like Us - 7
Backyard Babies - 9
Nesouhlas.
Nevím jestli je recenze myšlena vážně, ale slyšel ten člověk někdy vůbec ono LP "TOTAL 13"? Kvalitou se to absolutně nedá srovnat s novou deskou, která přináší jen pár těžce zapamatovatelných písní a ukolébavek, které pokračují ve stylu předchozího, taktéž težce nevydařeného "People like people like people like us", kde staří dobrí Backyardi zní jako švédský Kabát. Ještě absurdnější je pasáž, ve které dojde na TURBONEGRO. CD Retox je naprosto o ničem. Dřívější síla těchto "hrdých gayů" z Osla dávno vyprchala a LP jako "Apocalypse Dudes", či "Scandinavian Leather" už asi nebudou (bohužel) nikdy překonána. S výše uvedenou recenzí zkrátka nesouhlasím v jediném bodě.
Backyard Babies
I toť pravda svatá,leč Total13 zůstane nepřekonáno na věky věkův.Amen
Fukofendaj? To už tu bylo s VoiVod a jejich fošnou řřřřeeeeevvvv... A před nima beztak taky...
Toliko můj příspěvek k těmto vylízancům.
Jo jo deska nadmíru vydařená. Pouze nesouhlasím s jednou věcí a to, že BB na Stockholm Syndrome paběrkovali. Zaprvé se jedná o jejich komerčně nejúspěšnější album a za druhé obsahuje podle mě nejvíce zapamatovatelných a výrazných skladeb. Nová deska super i s tím pitomým sloganem Fuck Off And Die, který mi víc pasuje k takovým Morčatům na útěku (bléééééééééééé)
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek