THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
nuda v luxusnom baleni
nemůžu si pomoct, ale MI to bavilo pořád :)
mna najviac ohromila ta lyrika a posmurnost, v animaku neprilis ocakavany jav.. fantasticky uvod preto prebija aj zostupnu kvalitu filmu od okamihu, ked sa na platne objavuju ludia.
Uputavku na tento pocin som videla v kine 4x, kym som si nasla cas na cely film..velmi prijemna "podivana", hlavne ked v Prahe kvoli dazdu nevidno ani na krok a clovek ma nachodenych 10km kvoli nakupovaniu:o) Slabsie miesta sa nasli, ale zase aj vela highlightov( vtedy sa dieta v rade za mnou postavilo, naklonilo sa, oprelo si bradu o moju hlavu a malo pocit, ze lepsie vidi:o)
nádherná animace! Některé momenty byly skvělé, bohužel je střídala dost hluchá místa. Ale ano, Pixar mám ráda (nicméně zatím nic nepřekonalo Hledá se Nemo:) )
mňa kedy pochváliš?
Pekne si to opisal, Jurko.
urcite nahoda.. nikde nevidim laser :(
mne wall-e pripomina cislo 5 ale to bol asi zamer
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek