MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
DESTRUCTION - D.E.V.O.L.U.T.I.O.N. - zpět na článek
-
Stray
11.2.2011 19:44Jsem zvědav. První letošní novinka, na kterou se zaměřím.
james
11.2.2011 17:18Day of recogning (2011)
novýá fošna mě po prvním stažení přesvědčila snad ještě víc než Devolution. Tak to je další thrashový adept na koupi.......
ozzy
9.8.2010 07:36Poľska wladne.
kolarik
9.8.2010 07:23Mozna sem diwny ale krome titulni skladby sem u tehle desky nezaznamenal zadne znamky neceho co by me zaujalo a to sem si tu desku pro jistitu poustel vyckrat.Podprumerna deska.To co wydawali w 80 letech bylo o dost lepsi.Nejwic co me tam dokazalo wytocit bylo odseknuti a a komentar furt dikola.Nechapu co na te desce wyidite.Ja howno
majto
1.3.2010 02:52Som prekvapený, ako málo bol tento vynikajúci album hodnotený.. Nejaký rok a pol od vydania a len 11 hodnotení, to nechápem....
subeer
2.2.2010 12:58sofistikovany naaaaamrd, jak ma byt
Pekárek
29.1.2009 22:46Destruction chovám ve velké úctě. Jsou jedineční a i dnes točí velmi dobrá alba.
Mbody
29.1.2009 21:09Myslel som nanho...
ale v skladbach z Reign in blood pochopitelne chlapi neboli az taky presny...mam pocit ze naproti tomu germani slapali ako HODINKY MADE IN SUISSE cely koncert.
No a na rozdiel od Eternal...alebo Sentenced...boli v stvorici, co mozno dodalo vacsi drive & speed ich thrashovym sleham nazivo.
V tej dobe som ich nevidel, ale v 2003 na Fistfull of force v nemecku hrali tiez v trojke a nic moc a potom na poslednu skladbu prisiel druhy gitarista a nastalo inferno...aj z bengalskym ohnom.Skoda ze kratko a bol den:-)
ozzy
29.1.2009 20:46Žeby Decade of Aggresion?
Mbody
29.1.2009 20:40Schmier uber alles
Infernal over kill je thrashova klasika.Na 1985 decentne nazvucena :-) Pre nas veteranov...deti asi odpudi.
Na rozdiel od takeho Kreator a Sodom boli Destruction uz od svojho debutu /EP1984/ super hraci a technici.
Najchorejsie riffy su urcite v Eternal devastation , skvele album - zapor je ale suchy zvuk.Basskytaru tam ani nepocut... vecna skoda.
Na Release from the agony zase zvuk prebasovali, hoci material je super kvalitny.Skvele album.
Na druhe strane nahrali zvukovo aj hracsky skvely zivak v r.1989 LIVE without sense....
Nespominam si zeby som pocul lepsiu koncertnu nahravku thrashovej kapely v 80´s a 90´s.Alebo mi niekto pomoze s pamatou?Vyblíz
2.12.2008 13:53...taky se mi zdálo nejlepší album Infernal overkill...to poslouchám celé ty roky furt dokola a pořád mě to dostává
racik
3.10.2008 23:43jo, já si to nějak přeberu, za tu dobu, co sem chodim, už tvuj vkus vcelku znam :) no zkusim to a uvidim...
Stray
3.10.2008 20:29Ber můj názor jako názor příznivce spíš přímočařejší a melodičtější hudby (která vodsejpá) - takže debut "Parody Of Life" (1990), i když někdo jiný, by Ti určitě poradil jinak.
racik
3.10.2008 20:22ok, dík za info, a kterou z těch starších bys doporučil?
Stray
3.10.2008 20:01Standart. Už udělali lepší desky.
racik
3.10.2008 19:56Slyšel někdo ten nový headhunter a případně co si o něm myslí?
Pekárek
30.9.2008 18:41Nudný riffy? Hmmm. A oproti čemu třeba?
roorybacky
30.9.2008 16:39Nesouhlasim s autorem, tahle deska je příšerná... Sice thrash, ale bez jakýkoliv osobitosti nebo dynamiky, riffy jsou nudný a skladby od sebe navzájem nerozeznatelný
ozzy
24.9.2008 11:55Výborný výtvarník.
vike
24.9.2008 09:50http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_J._Repka
GIGAN - Anomalous Abstractigate Infinitessimus
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
SLAŤ - Elegie Propastná
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
SLAŤ - Elegie Propastná
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
XANDRIA - Universal Tales
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek