MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
S bodovanim musim suhlasit. Hoci,nie je 5 bodov ako 5 bodov...
Akurat davam Ballbreaker-a a ta doska vynikajuca! A ten tvrdy zvuk,mňam mňam...
:-)
Moje recenze 10,10,10,10.....10 Co na tom, že jsou si všechny desky tak podobné, lepší by bylo říct, že je to jedna deska o mnoha skladbách.
AC/DC jsou největší rocková skupina všech dob, tak to prostě je. Před nimi jsou jen Beatles a na ty nikdo nemá.
Rokenrol je jenom jeden a tomu vládnou AC/DC:-)
:-))))))))))))))
Co se ti na těch albech nelíbí, že máš všechny body v mínusu
Já to vidím takhle:
High Voltage (original) - 5
TNT (original) - 8
Dirty Deeds Done Dirt Cheap - 6
Let There Be Rock - 9
Powerage - 7
Highway To Hell - 9,5
Back In Black - 10
For Those About To Rock - 6
Flick Of The Switch - 5
Fly On The Wall - 6,5
Blow Up Your Video - 9
The Razors Edge - 8
Ballbreaker - 7
Stiff Upper Lip - 5
Black Ice - 8,5
Ballbreaker byla první deska od AC/DC , kterou jsem si z vlastních úspor koupil, takže u mě by se asi také nacházela výš, čistě ze senilní nostalgie :-) Nicméně s odstupem času je třeba říct, že éra s Bonem Scottem (zvláště pak období mezi deskami LTBR a HTH) společně s Back In Black tvoří to nejlepší z dílny Australanů a od té doby lze do jisté míry hovořit o omílání toho samého. Ne že by tedy AC/DC prodělávali nějaký zásadní vývoj, spíš pomohl fakt, že se zkrátka "sešly" hity (HTH, BIB), zlepšil zvuk apod. (I když syrovost High Voltage nebo Let There Be Rock jejich kvality rozhodně ani trošku nesnižovala...)
Ballbreaker
No, ale já myslím, že Ballbreaker je perfektní album, dyk jim to tam šlape jak za mlada.......
Stiff Upper Lip
To je zajímavý, já mám Stiff Upper Lip od Ejsí skoro nejradši...
http://www.youtube.com/watch?v=h9_YkXHCkgA
To hodnotenie Ballbreaker je vtip????
Také bych Ballbreaker i Stiff Upper Lip řadil nad Fly... a Blow... Mimochodem novinka se mi opravdu líbí!
tak nevím Strayi,ale hodnotit jako nejslabší album mimo jiné Ballbreaker se mi jeví jako dost těžkej ústřel,možná jako album který už tolik nikoho nezajímalo a hrálo se na zodpovědnou jistotu(možná díky tomu mají na něm songy odlišnej feeling od všech ostatních alb,ale slabý songy to v žádným případě nejsou)....největší slabota:jednoznačně Fly on the wall a Blow up your video,tam se vážěn některý songy ani nedaly poslouchat....jinak si cením vysokýho hodnocení FTATR
jj
S článkem celkem souhlasím až na drobné výhrady (FLICK OF THE SWCH považuji za silné album). A že se kluci ještě nevyčerpaly svědčí aktualní novinka Black Ice, která je dle mého názoru hodně dobrý album. Dokonce tak že ho řadím do nejlepší trojky (BACK IN BLACK, HIGHWAY TO HELL)
Tentokrat s hodnotenim suhlasim,az na Razors Edge, ktore si osobne radim vyssie ako Back in Black, cize 10/10
A mozno Fly on the Wall by som hodnotil vyssie.
Inak z ostatnych albumov z 80' by sa dal zlozit akurat jeden nabuchany album, tej vaty je tam az az.
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek