Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No to bych neřekl. Album "Turbo" miluji. A "Jugulator" za tak velký experiment jako "Turbo" nemám. Nepodařený "Painkiller" nic víc.
Ktorakolvek zmena stylu ci experiment je pre Straya odpad asi.
Stray-zvyčajnie som s tvojimi názormi súhlasil,ale teraz nesúhlasím s Tebou,že Jugulator je odpad.
no druhu cast si precitam s väcsim zaujmom, zhodnotit metalovu bibliu british steel, velkolepe a pre usa trh dolezite screaming a genialny defenders je co povedat. stray mas odvahu a novy metalovy zakon samostatne? tesim sa.
Hodlám. :-) Hele, když na tyhle klasický alba stačí odstavec, tak proč dávat odpadu (Jugulator) celou recenzi?
To Stray: Proč nebudeš psát Jugulator? Nehodláš mapovat kariéru kapely po Painkiller?
Já mám naopak pro Rocka Rollu slabost, a to jsem ji rovněž dlouho přehlížel. I proto, že poslouchám hodně 70. léta, jsem to nakonec zaposlouchal a to album je naprosto vynikající, jen ho člověk nesmí vnímat v obraze pozdějších alb. Vynikající, psychedelický hard rock v intencích Led Zeppelin, Black Sabbath, Nazareth a geniálními hippiesovskými akustickými pasážemi (viz famózní instrumentálka Caviar and Meths, kterou ale pochopí jen ten, kdo má "flower power" naposlouchané až na kost)... Kapela pak hodně otočila stylovým kormidlem, ale na na skrytých kvalitách jedničky nic nemění...
Podej prst...
"Painkiller" bude samostatná recenze po druhém díle (80´s alba) profilu.
"Jugulator" psát nechystam.
Já jsem zvědav na Painkiler - společně s British Steel jediná deska, kterou mám od JP řádně naposlouchanou:o)...ale je fakt dobrá, dle mýho jedna z nejlepších heavy desek historie...
Som zvadavy na Jogulator, to je jeden z mojich naj Judasov !!!
Rocka Rolla 5/10
Sad Wings of Desitny 10/10
Sin After Sin 9.5/10
Stained Class 8/10
Killing Machine 9/10
Unleashed in the East 10/10
Vytkuv komentář k Unleashed in the East je směšný stejně jako to o koncertech. Judas Priest patřili v 80.letech k nejlepším koncertním kapelám planety a to platí i dnes..
Rocka Rolla-6
Sad Wings Of Destiny-8
Sin After Sin-7
Stained Class-10
Kiling Machine-10
Unleashed In The East-10
Už na albume Rocka Rolla Halford ukázal jedinečnosť svojho hlasu.To ostatné je zapísané zlatým písmom v histórií hudby.
Klídek, důležitá je kvalita. A ta tu je.
Accept tu profílek také chybí, to je jasné. Ale to bych přetrhl, neni na to prostě čas. Každopádně od "Restless And Wild" 82 po "Russian Roulette" 86 je žeru, stejně jako Judas v nejlepších momentech.
Asi tak,
mně se líbí Judas, protože natočili Painkillera a další heavy klasiky, jež jsou mému srdci blížší než tvorba Led Zeppelin, kteří jsou bezesporu výjimeční. U starších alb JP se bavím také dobře. Navíc jsou to vlivné desky. Jo, a nejvíc jsem nadšen z Accept :-)!
Teď nemá čas - sčítá prodeje alb Led Zeppelin.
Judas bleší cirkus? Coooo?? I vzývám Jidášského pomstitela nech se vyjádří. :-)
Souhlasím.
Je jasné, že LZ a JP jsou někde jinde - nicméně, zmíněný rok tam je u obou, přitom ale kde u Unleashed nastává pobavený úsměv z hudební prostinkosti, u LZ tohle opravdu nehrozí.
Mě šlo o to, že JP v té době zdaleka nebyli jediní tvrděkytaroví šmydlibojs.
A s tím Shirleym naprosto souhlasím - on je produkční voňavkář - ale jaksi - z hovna bič neupleteš. =)
Srovnávat někoho s Led Zeppelin je dost drsné. Ti jsou prostě někde jinde; jsou to monstra:-). Navíc by mě zajímalo, co by se stalo kdyby si Unleash podal, stejně jako Zeppelíny, Kevin Shirley. Nejspíš asi nic, prostě toho v té hudbě tolik není. Jsou to prostě začátky klasického heavy metalu.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek