Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kïng of those... je náhodou velmi emotivní... A nejenom ona...
nuž chce to viac posluchov kedze to nie je tak plytke ako AC DC pripadne my chemical romance...
kazdopadne mi zrovna traced pride ako odklon od "tónomazalství" k emociam, napriklad aj vokalom na ktory sa mohli vykaslat a len to sucho odgrowlovat a nemali by tolko nespokojnych...
nejsou?....NEJSOU ????
Vždyť ma +- pravdu. Technicky je album dokonalé, ale ty emoce tam zkrátka chyběj.
ach Stray, ten mě vždy pobaví :), hele víš co přšítě prostě Strayi napiš "NELÍBÍ SE MI TO a nikdo se mi Cynic nelíbil" a já to vezmu.ale ty kydy okolo jsou absolutně nesmysl :)
Co má znamenat Strayův druhý pohled?! Navíc z něj vyplývá, že albu věnoval jen jeden poslech, což nelze brát jako seriózní podklad pro hodnocení. Pusť si své Slejeřy a nefušuj se do progresivního bygboše, hydino!
To debil
Pěkný argument pane Debile...
cynic = sračka :D
...krasne spravene cd...
..
Pro mě album roku a rozhodně překvapení, když jsem měl Cynic za věčně mrtvou legendu. Vnímám je podobně jako třeba Death, příliš geniální, než aby se o tom nějak dlouze rozepisovalo - stačí žít a poslouchat. 9.5/10 mňam
nie....možná tak s paní haberovou :)
Haberou ?
lazarus bird od burst je kvalitní deska, hodně si hrají s atmosférou a pocitama, ale..u burst mam pocit že je to jako by cílený u Cynic to mám tak...že to je prostě plynulé proudění čehosi...jenom hezky zformované do písní.....asi začnu chodit na meditace s Palem... :)
Ale jo, co na tom hrozne cenim, ze je to proste dost unikatni a nic podobne, dle toho co vim neexsituje. Pro me tohle (CYNIC) neni vylozene hudebni odvaz, proste to tolik nenakopava, ale cas od casu si to poslechnu diky faktu, o kterem se zminuji vyse. Tod vse.
To treba Lazarus Bird od Burstu mam mnohem radsi.
mě potěší jenom VIKOUŠ
vokouš
na ten vokouš je třeba si zvyknout, taky jsem mel u proma husinky..
nicmene kdyz ma clovek nejaky trapeni, pak ten vokous clovek krasne pochopi, pohladi ho, pokonejsi.. ;-)
Jj vokály v pohodě, snad jen ten growl by mohl být využíván častěji. S ostatním, co bylo uvedeno v recenzi souhlas, jen bych asi přihodil jeden bodík.
tak, vokoder rules
Já se taky počítám za fandy vokodéru:-)
a
ještě k tomu zvuku...nevýrazná basa škodí, leč máme asi všichni stejnej unik, ale zvuk z cd prý ok
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek