Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Teda na novinke Deeper than Sky od Vhöl toho black metalu veľa neostalo, staromilský výlet ku koreňom tvrdej muzyky je zato parádny. Otvárák, akokeby som počúval prvotinu Metal Church. Pripomína sa mi zlaté obdobie polovice 80 s debutmi Whiplash, Hirax, Razor, Exodus a nad všetkým tým riffovaním nesmrteľný hardrockový duch Párplov v lahodnom analógovom sounde.
Deeper than Sky
Ak to bude aspon tak dobre ako debut, tak urcite :)
Viem, fusakle z viskózy a desivých keriek je samozrejme viac . Pitva Deeper than Sky bude?
Vhöl
Recenziu na debut Vhöl u nas samozrejme mame: http://metalopolis.net/art_reviews.asp?id=7116
Ten tvoj opis na mna vsak velmi nesedel (avsak v niecom si sa, na moje pocudovanie, trafil)
Viete si predstaviť Velvet underground spolu s Voivod ako spoločne páchajú čiernočerné nórsko?
Moja košatá predstavivosť na niečo také zatiaľ nedosiahla, takže po 2 rokoch od vydania som zákonite musel prelúskať jeden súkromný restík, debut US black metalového Vhöl, Vhöl. Tomuto štýlu sa vyhýbam, avšak ak niečo také zahrá tradične metalovo-epický proger John Cobbett z Hammers of Misfortune, črtá sa určite niečo zaujímavé. Skvelá, punkovo hravá, psychedelicky znepokojivá, undergroundovo živelná a nekonečne zábavná nahrávka z roku 2013 ma dostala. O covere albumu ani nehovorím, prípadný zákazník Profound Lore Records si však musí dať ohromný pozor na to množstvo šípov, hrotov, ostňov a tŕňov, aby sa nepobodal, prípadne rovno nevypichol obe oči. Away v Quebecku musí chrochniť nad tým ostrím blahom.
No a prečo sa to všetko spomína?
23.10.2015 vychádza dvojka tejto zaujímavej skvadry, album Deeper than Sky. Presne si viem predstaviť ideálneho recenzenta tohoto počinu, kaviarenský intouš, podpriemerné kafe v plaste od Starbucks po ľavici, spodné prádlo z konope, vlnené fusakle, vegán a nepriateľ požierania zvierat, kilové brejle, bombastický účes a zverská kerka. Nehovorte , že v redakcii MP nesedia takých desiatky ;-)
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek