THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
super fotky ;)
já jsem jeden z enslaved ultras. chápeš ;o))
jo, je to tak, Ivar je 1978. diky za opravu.
Kjellson mal 35 práve včera (24. 12.). Je možné, že som sa u Bjornsona sekol s číslom, asi mal 30, ale neviem to spätne dohľadať.
nedávno jsem koukal na jejich dvd (rok 2002), tam tvrdili, že Bjornsonovi je 25...jeden z týhle dvojky je o necelejch 5 let starší, tak mi vychází, že je to Kjellson
ps: co hráli (nějakej playlist by nebyl)?
alebo myslis dnes? dnes je :-)
Ne.
Není náhodou 35 let Kjellsonovi?
ENSLAVED vynikajuci, az na nejaku jednu-dve starsie veci, ktore ma nebavili zahrali super... skoda, ze ale nehrali Entroper z Ruun
AUDREY HORNE - ja som bol spokojny, len skoda, ze nezahrali svoje najsilnejsie skladby z Le Fol
KRAKOW - nic moc
HORNS OF HATTIN - no nejak blizsie sa mi to nechce komentovat, kazdopadne jedna z najhorsich veci, ake som kedy videl/pocul
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek