OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Haha já myslela že už máte nějakej ten náctiletej rok za sebou a že vám nestojí za to se takhle osočovat...Nebo ano, proboha? *.*
Já to teda vidim trošku jinak...na mě každej den někdo zařve "Hej emo" i přesto, že mám třeba tričko Motorhead, křiváka a glády na nohách :) Proto jsem asi dost alergická na to, když to někdo míchá ;)
Je fakt, že někteří jedinci z emo scény jsou trošku vtipní, ale nedává nám to právo je soudit nebo po lidech něco pořvávat. Stejně tak, jako je nesmyslný "rejpat" v tomhle stylu ;)
Takže bych aspoň na hudebních stránkách uvítala opravdu věcné recenze, které se zdržují urážek a narážek na různé hudební styly...to bych přenechala nezasvěceným ;)
super, super - a 17letý Maťo ďurinda s holou hrudí by měl ještě něco napsat, prosím...
Bolan - [9.12.2008 00:23]
Thumbs up //:=]
Dovolil bych si taky vstoupit do diskuze (když už jsem tu recku napsal), i když to moc rád nedělám – obvykle to nemá žádný hlubší význam. Dovolil bych si tvrdit vzhledem k mé dlouholeté hudební vášni, kdy jsem se v 80-tých letech prokousával glam-rockovým obdobím, že glam rock skončil díky bohu včas a právě díky typům jako Ace Heawen, který mi připomíná hrůzostrašné typy z kapel Britny Fox, Pretty Boy Floyd, Tyketto či Danger Danger, které už skutečně neměli nic společného s vynikajícími Motley Crue. Já to období zažil a věřte mi, že v té době to působilo na průměrného pozemšťana stejně odpudivě jako dnes nějaké Emo.
Barushko, tato recenze je pro veřejnost a právě proto, že veřejnost glam-rockera od emaře skutečně nerozezná, je třeba to trochu popíchnout. Ale s tim profilem na Myspace jsem se kupodivu trefil ne :-) viz.již legendární Ace Heawen. Když se na něj dívám ( a v recenzi jsem psal, že je doba prostě už taková ) nevidím jediný rozdíl mezi ním a nějakým Sugar-emo-narcisem. Snad jen v tom tričku, ale moje babi nosí tričko Metallica a nikdo jí nepovažuje za thrashera, takže jenom v tričkách to taky nebude. Každá doba je pro subkultury krutá a na to jsem chtěl poukázat.
Vzhledem k tomu, že registruji BB už od jejich začátků, vlastním originály nosičů a byl jsem na několika jejich koncertech, dovolil bych si tvrdit, že jsem fanoušek. Ale tento v rock-café byl skutečně povedený nejméně (i když jsem nepsal že byl špatný). Pouze jsem řešil to, že koncepce skladeb na Total 13, byla dle mého vkusu mnohem blíže k výborné kapele, než klišovité Fuck Off And Die. Nezlob se na mě Ace Heawene, ale skladbu s názvem „Di do hajzlu a chcípni“ bych právě čekal spíš od nějakého vidlo-metalu.
Recenze není chvalozpěv pro fans kteří byli na koncertě, ale spíš pro ty, kteří tam nebyli, abychom je vtáhli do atmosféry, která na koncertě panovala.
Já myslim, že jsem tu recenzi nenapsal špatně. Jde o čtenost a podle příspěvků je čtená. Po jejím pečlivém znovu-přečtení jsem myslim ani nikoho neurazil, takže urazit se, štěkat a psát příspěvky jakej jsem debil, může jen člověk který se nudí, nikoho nechápe, vstupuje do všelijakých diskuzí a upravuje si profil na Myspace. A kdo z nás je tady větší Emák ????
Buďte pozitivní a nežerte to tolik :-)
Ace uz ma asi vecierku:-) Myslim, ze sa zaradi do siene slavy vedla Dilda a Judasskeho pomstitela.
tady to vypada jak na pisku kde se deti hadaj ci mama ma vetsi kozy :D
ace a stray by si to meli vyridit nekde za svitani s bambitkama to bude nej ....
dobre... dekuji za objasneni a jeste bych potreboval vysvetlit - - koho vnimas jako emo a koho ne....predem dekuji
naco na nho este vobec reagujete? :)
Někoho jinýho je jen ten výraz ve tváři. Slova bych si dovolil ponechat.
jak mi od toho chces pomoct - smim li se te zeptat?
vsimni si strayi ze jsi uz dlouho nevypotil nic svyho z toho škopku co mas na krku....pouzivas bud slova nekoho jinyho...nebo prirovnani z televize ;)
třeba k tomu, že ze sebe druhá strana přestane dělat vzteklého pubescenta.
a v cem ti prijde treti strana v hadce uzitecna????
ne, to si nemyslím. Protože je celkem k zamyšlení, když mi nějaké reakce přijdou natolik hloupé, abych napsala i pod recenzi/report do které/ho mi v podstatě mnoho není.
Jaké hádce? (Zemanovský výraz nad lampou slivovičky a cigárkem) "Vidím jen jednoho vzteklého ratlíka s růžovou mašličkou."
omezene vnimani? nemyslis si ze neutralni strana je v tyhle hadce trosku zbytecna?
jo aha, promiň, já jsem zapomněla, že ve tvém omezeném vnímání jsou možné pouze dvě strany,-)
plÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉst
a ja konstatuju ze kdyz nejsi ani na jedny strane nevidim duvod se do tohohle sporu plyst nemyslis??? PANI!!!
Je zarážející, jak dokonalý jsi. Vůbec mě neznáš, ale nečekal bys ode mě nic jiného. Poopravila bych snad jen jeden fakt (abys odstranil i poslední chybičku) - příště mě prosím oslovuj ženským rodem, buď té lásky. Pokud jde o to, že se tě "nezastanu". Probuď se- já se nezastávám ani jedné strany, nevidím k tomu důvod. Pouze konstatuji, že nevracíš údery na úrovni, které si myslíš, ani které bys asi rád.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Vložit diskusní příspěvek