Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
"Pohoda však v každom prípade priniesla príjemné dva dni plné kvalitnej kultúry – od hudby cez filmy až po zaujímavé diskusie. Po dramaturgickej a organizačnej stránke bude v našej malej krajine ešte veľmi dlho hľadať primeraného nasledovníka či nebodaj súpera."
Ešteže pár kilometrov odtiaľ je festival ktorý ponúka štyri dni kvalitnej hudby ktorá je na míle vzdialená tej na "Pohode".. nechcel by ten festival niekto premenovať na "Nuda"?...a ešteže nehladám festivalové vyžitie v našej malej nepríjemnej krajine a radšej odskočím na susednú Moravu kde ma neotravujú najebaný slovenský "fanúšikovia".
No, tych sociek zas tak rovnako vsade nie je :) teda aspon na poslednom Kaltenbachu v Rakusku to z tohto hladiska bolo ovela lepsie v porovnani s tunajsimi koncertami a festakmi
marius: neviem presne aky pristup metalistov si mal na mysli..ale ak to, ze ich tam bolo tak malo, tak to by si nemal brat tak tragicky. Lebo kazdy normalny clovek si rozmysli ci da 1300 Sk na Hodokvas s jednou kapelou, na ktoru sa da pozerat..alebo ci da radsej 1300 Sk napriklad na Brutal Assault kde uvidi Paradise Lost tiez a k tomu este CARCASS, ARCH ENEMY, ANATHEMU, SEPTICFLESH, SIX FEET UNDER, NEUROSIS, AGNOSTIC FRONT atd atd atd
Skvely clanok.. Z tychto festov som si len potvrdil, ze je uplne jedno ci je festival metaloveho alebo ineho zanru. Prasce a ozrani sa najdu vsade rovnako, nie len na tych metalovych. K Oravarockfestu Rudi vystizne napisal, ze to bral hlavne z pohladu domacej sceny. Lebo tie zahranicne "headliners" kapely nestali za nic, druhotriedne kapely ake hravaju kazdy druhy vikend u nas v kluboch.
Aj po smrti ho s tým budem strašiť.
Tys to ještě nevzdal? :-)))
Ja by som si namiesto tohto "prepotrebného" článku radšej prečítal recku na posledný album jednej nemenovanej artrockovej legendy z Kanady. :)
Nikde som nebol, ale tento clanok mi stacil bohato. Farebne , obsazne, super citanie, ktore si precitam radsej ako ist tam medzi tych ludi z kulturneho undergroundu
skvelý článoček, Rudiho reporty sú vždycky super čítanie
cim viac tym lepsie
festivaly zabijaju nudu, kua ked je horuco a do toho pivka hra nejaka kapela nazivo, to je to spravne v podvecer ku grilu, milujem fastivaly, aj dedinske opekacky a ruozne chatove jemy, medzi prvymi underground festami na slovensku bol aj festival inej kultury (dolny kubin ) , kedze som bol v tyme, pametam aj na casy , kedy sme tuzobne chceli vidiet niekde v tych horach slayer napriklad, dnes je to ok , tak to ma byt, vdaka seckim co sa snazia
pohoda?
no ja som bol z menovanych festov iba na pohode a bolo tam toho urcite viac nez rudi spomenul,ale musim s nim suhlasit co sa tych navstevnikov tyka... neviem,kde sa to vzalo,ze navstevnici pohody su vseobecne vnimani ako super najlepsie pohodove obecenstvo na svete. nemam nic proti miesaniu stylov,ale predstavte si,ze sa na jednom mieste stretnu fanuskovia od rocku cez hip-hop az po drum & bass a to cele na slovensku... ak mam byt slusny, tak zostanme pri tom,ze su to uplne obycajni festivalovi fanusikovia
Najviac suhlasim toho nazoru na pohodu.. bol som prvykrat a asi aj posledny
pekny clanok. akurat som sa z neho utvrdil, ze ak chces vidiet 1 kapelu, vyhybaj sa festivalom :-).
... este by sa hodil clanok - najzaujmavejsie koncerty v sr za rok 2008 - to co sa tento rok nezmestilo do reportov.
...
..no jo, toto som tiez napisal dobru kravinu...No proste, tych festov by mohlo byt mozno menej, ale s kvalitnejsim obsadenim...Lenze... Otazne je, ci by sa to "oplatilo".........
...
...no, tento rok som nebol nikde....Boa, aj s tou robotou...ale evidentne az na vynimky som ovela neprisiel... BA ma laka strasne moc, ale....nech uz je letooo...a co sa tyka Slima.....Nuz, mne sa to tiez zda zbytocne, ale... CO narobime....Vela kvalitnej muziky na festoch u nas chyba, ale....Budme radi aj za to malo...
no hlavne na kvase na paradise lost bolo max 300 ludi :) a boli horsi ako na brutale.
a co sa nahodnich znamich tyka tak u mna vrchol topfestu (slayer ma nebavil) raz by som ich chcel vidiet v klube uz konecne.
a pohoda bola fajn ale fatboyslim bol riadna sračka. Tolko dobrych kapiel by tam mohli zavolat (Portishead, Sigur Ros...aj NIN by tam zapadli) a miesto toho tam daju manika co vybehne na podium s notebookom na ktorom pusti svoje cd a zvysok koncertu len mava rukami.
Rudi: !!! :-D
Marius: No, nevím jaký byl přístup "metalistů" k vystoupení Paradise Lost na Hodokvase (asi ne moc vstřícný :-) ), ale pokud kapela hrála jako na letošním BA, tak se vůbec nedivím... ;-)
pochvala este Hodfokvasu za paradise lost, minus body metalistom za ich pristup k k tomuto vystupeniu
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Vložit diskusní příspěvek