Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Minulou fošnu jsem neslyšel (díky recenzím), tuhle jsem si pohlídal právě kvůli účasti dalšího vynikajícího kytaristy Thila Hermanna (Risk, R.W.) a jejich řečem o duelu dvou doprovodných kytar. Skutečně jsem nadšen. Jinak Grave Digger nikdy nebyli moji velcí oblíbenci, vadil mi hlavně zpěv, pak jsem v něm našel něco z Armstronga a bylo to. Zkus to někde na netu. Neznám Tvoje zaměření, ale tohle je prostě dobré. Jinak už nerozumím ničemu. Nebo se jen mýlím?:-)
to myslíš vážně? já teda ji neslyšel, stačilo mi totiž přečíst Louisův výrok "„Liberty Or Death“ č. 2 " a bylo mi jasné, že tohle slyšet je úplně zbytečné...
Nemyslím si, že letos vyjde heavymetalové album, které by toto dílko dokázalo překonat. Neuvěřitelně nabušená sestava. S tím koncertem mě to taky napadlo, což se mi už dlouho nestalo.
souhlasím s Jenverem - nejlepší deska po roce 2000, naprosto přesně vystiženo. ...Navíc nejenže prospěl Thilo, vedle něho je tu i Manni, dohromady je to ku*evsky dobrá kytarová dvojka, koncerty musí stát za to!
Jsem nadšen. S recenzí nemohu souhlasit. Thilo jim vážně prospěl. Poctivci...
Líbí
Sleduji Grave Digger od comebacku, vlastním všechna alba v limitovaných verzích. Novinka je podle mého mínění velmi silnou deskou žánru, určitě nejlepší deskou Grave Digger po roce 2000.
GRAVE DIGGER - Ballads Of A Hangman
Zdavím ať si plácá kdo chce co ostereotipech pro mně je to další skvělá deska Grave Digger .
Louis určitě ne
Terrorizer - 8,5/10, že by se Louis seknul?
BALADY
...a obal alba je (podle mě) naprosto perfektní...
BALADY
(když to řeknu bez zábran) je pravda že Grave Digger hrají celou svou kariéru pořád to stejný ...ale já bych to ani nebral jako negativní věc. Podle mě na "Last Supper" a "Liberty Or Death" prostě neměli nápady (sám tyhle alba moc nemusim), ...no a na "Ballads Of A Hangman" podle mě mají nápadů dost. Myslím si, že to chce jenom víc poslechů (to je můj názor, nikomu to nevnucuju). Osobně hodnotím za "slabé skladby" pouze dvě a to "Into The War" a "Sorrow Of The Death", se zbytkem alba su jinak naprosto spokojenej.
Tento album nie je zlý. Miestami sa striedajú lepšie momenty so slabšími, ale obecne je to celkom prijemné, taký priemer, ktorý neurazí ani nenadchne.
To první, nicméně ta jemnější a líbivější produkční stránka tam taky je. Němci jsou prostě syrovější a silovější.
pekárek: popina, to znamená. že je to populárne medzi rockermi alebo že je to také vymäknuté?
To bych nesrovnával. IM=heavymetalová popina, kterou máme skoro všichni rádi:-).
Tak to vždy radšej Iron Maiden než toto.
Kvůli těm dvěma kytarám to musím mít.Čas od času je dobré dopřát si heavymetalovou hoblovací masáž.
čo dodať, tentoraz má Louis vo všetkom pravdu
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek