OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
nie som znalec Kreator, z toho, co dobre poznam, najviac Terrible Certainty, to je neuveritelny naklep..
Endless Pain - 80% (s ohledem na dobu)
Pleasure to Kill - 100% (taky)
Terrible Certainty - 65% (i s ohledem na dobu)
Extreme Aggression - 100%
Coma of Souls - 100%
Renewal - 1000%
Cause for Conflict - 75%
...neznám, neznám, neznám (resp. slyšel jsem jednou dvakrát, ale nedonutilo mě to poslouchat znovu)
Hordes of Chaos - 80% (ale nostalgie je na plném počtu)
novinka - 70-80%, ale zatím je moc brzo na hodnocení
ANO - Pleasure To Kill až Coma Of Souls, Phantom Antichrist
NE - Cause For Conflict, Outcast, Violent Revolution
NEUTRÁLNÍ POSTOJ (nic by to neřešilo) - Renewal, Endorama, Enemy of God, Hordes of Chaos.
ZASTŘELOVÁNÍ (mimo soutěž) - Endless Pain
Ja by som bol rád za ďalší "Cause For Conflict", to bol krutý album :) Alebo proste album bez tých gothenburských prímes
Tak pro mě je a bude number 1 Coma Of Souls a novinka je podobně muzikální. Hordes Of Chaos byla energická a přimočará bomba, ale novinka je prostě promakanější.
Já mám ty old-school věci hodně rád, ale nadevše vítězí Renewal. Škoda, že byl jen jednou. Ale vlastně možná dobře.
mňa naopak nudia tie thrashove počiatky KREATOR..počnúc ale ENDORAMOU ich naopak milujem :)
mňa naopak nudia tie thrashove počiatky KREATOR..počnúc ale ENDORAMOU ich naopak milujem :)
Jsem na tom podobně jako panteraj. Tam, kde se skladby odkazují na jejich klasický thrash, mě to docela baví, tam, kde se objevuje "Göteborg", mě to nudí. Trochu mi to připadá, jako by Kreatoři udělali dvě dost odlišná EP-čka a naházeli ty songy přes sebe dohromady. Chybí mi tam taková ta kreatoří hrubost, zvuk je na mě taky takový moc digitální.
Nechtěl jsem opakování Hordes of Chaos, to mě ale zasáhlo mnohem víc.
Dal bych tomu tak 7/10, ale znáte to, první poslechy ... uvidíme za pár měsíců :)
lepší než poslední alba to je, ale stejně je to takový prvoplánově vlezlý
uz Violent Revolution bol taky melodicky thrash, odvtedy tych melodii len pribudlo.. mne sa proste tento smer Kreatoru nepaci, na melodicky metal treba mat skutocne svieze napady, oni ich podla mna nemaju, ked chceli navrat, tak to uz radsej nejake techno thrashove naklepy - tie im isli o hodne lepsie.. novy album je efektny, nic viac
Nepotřebuje? Tss...jako sůl!:-) Vždyt kdyby to tam nebylo, tak co by na jejich hudbě pak po těch třiceti letech bylo zajímavýho. Další Violent revolution není k potřebě. Proboha komu?:-)
v pohode, mna tie melodie moc nebavia, sa mi to vidi ako take naivne drhnutie, toto Kreator nepotrebuje podla mna, ale to je moj nazor.. sola su ale luxusne
Po víkendu stráveném s novým albem pravím toto: ano,, Extreme Aggresion je kult, ale Kreator ročník 2012 mi šmakuje velmi velmi. Jestli je to odvar tohohle nebo támhletoho neřeším, ty melodie se mi zadírají do hlavy.
tak neviem.. novy Kreator su hlavne vyborne sola a zvysok je podla mna odvar Goteborgu, rocnik 1998 a aj to druhej ligy (napr. Gates Of Ishtar), energiu to ma, svieze napady uz ani moc nie..
Včera jsem Phantom Antichrist sjel dvakrát a bez uzardění jsem v extazi! Coma of Soul v mnohem lepším provedení! Album roku spolu s Overkill!!
Ta vyhrávka od zhruba 2:50 v "The Few, The Proud, The Broken" mi připomíná nějakou známou melodii z uplně jinýho hudebního ranku, akorát to v originále ještě pokračuje a graduje, nějak si nemůžu vzpomenout odkud to znám, ale je to boží. Spolehlivě to rozsekává.:-)
Troška mi lezu na nervy tie nazvy skladieb, resp refreny. Same Victory, Heaven, Hell, Hate a čo viem :) Ale zaujimavy album.
Pekárek: Tak to zas nééé.:-)
No, rozhodně lepší než poslední Machine Head, když už se TO muselo stát.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek