THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
autorka:-}
Velmi dobra hudba, velmi sikovna autorka recenzie. Je to vynikajuci album. Podla mojho skromneho nazoru o chlp lepsie nez "hltaci slnka".
Hele hoši, Forest Of Shadows je KVLT Doom, ale mainstream ne-e. Mainstream jsou třeba KATATONIA - v rámci žánru. FS je prostě underground (hrozný slovo :-D)
zvlastne porovnanie, ale novy MC je vyborny
oproti novejm mournful congregation je tohle čajíček
to poki:
dik za ten odkaz na kapelu Ningizzia...dal si mi super tip na dalsiu perfektnu kapelu, tento styl co hraju proste milujem...no zaobstaram si od nich CD co vydali...
Strasne sa mi paci hudba tohoto v podstate one-man projektu.Ten Niclas Forhagen je fakt macher ked si vsetko nahrava a spieva sam...Predchadzajuce 2 albumy "Departure" a "Where Dreams Turn To Dust" mam napocuvane asi 100-krat a vzdy ked si to znovu pustim tak to nedokazem vypnut skor nez to dopocuvam do konca...to su paradne atmosfericke skladby...A tento novy album je vyborny.
FOS je podle mého hodně zajimavej projekt a ty desky mám rád.
Sme tu rozebiráli trochu něco jiného než kvalitu hudby. :)
Žádnej, tady to nebylo myšleno jako urážka.
a keby to bol aj ja neviem aky mainstream, aky je v tom problem?
No, je to tak. :D
Jestli je FOS domm mainstream, pak nevěsty musej bejt doom Lunetic, ne?:)
Mainstream je podle mého něco středoproudé. A to už pak záleží na konkrétním měřítku, v jakém kontextu tenhle termín použijeme. V kontextu metalové hudby, odnože doom metalové mohou být, a řekl bych, že i jsou, Forest of Shadows mainsteamem. Ten pojem nemusí znamenat třebat horší hudební náplň. Spiš řadí kapelu v uvedeném měřítku podle známosti, úspěchu. Forest of shadows podle mého už od první desky nejsou žádným "undergroundem" (hrozné slovo). Takže v rámci doom metalu FOS určitě jsou mainstream. V rámci hudby jako takové, samozřejmě ne.
No a jinak album je moc pěkné. Niclasovo vrchol ale sám nalézám spíš v Ningizzii. :) http://www.metal-archives.com/band.php?id=14548
Mainstream je - pokud to dobře chápu - muzika víceméně pro masy, "hlavní" hudební náplň konzumentů, což se o Forest Of Shadows nedá říct zatím ani omylem.
Není jediná dobrá muzika brutální black, death atd.
A pod pojmem mainstream si představím něco úplně jinýho.
hm
je to desetiminutovo skladbový mainstream.... mě tam ty rockový pasáže právě docela vadí. Někdy je to moc ukníkaný......
No, jedna z nejlepších se mi taky zdá přehnaný, ale hodně nadprůměrná určitě. Někdo to možná považuje za "mainstram doom" kvůli těm odlehčeným melodicky rockovým pasážím, ale nevím, jestli bere v potaz délku skladem kolem 10 minut a hlavně mediální propagaci projektu, která v podstatě žádná není. Takže mainstream fakt ne.
Forest Of Shadow fakt mainstream není. Dyť je to underground jaxviňa. :-)
A jinak si rozhodně nemyslim, že by to byla jedna z nejlepších Doomových nahrávek za poslední léta.
"Mainstream doom" bych tomu zrovna neříkal.
Album to je bez debat skvělý, baví mě hodně dlouho, což je celkem divný - vzhledem k tomu, jak je vtíravé. "Moments in Solitude" a "Detached" považuju za perly loňského roku. A ani nevadí, že se to album prostě CHCE líbit :)
Lesík stínů
Jo, je to velmi chytlavé a čitelné na první poslech. "Selfdestructive" je parádní! Zbytek skladeb je rovněž povedených. Určitě to je za poslední roky jedna z těch výraznějších desek v rámci, jak bych to řekl,..."mainstream doomu".
8/10
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek