Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
autorka:-}
Velmi dobra hudba, velmi sikovna autorka recenzie. Je to vynikajuci album. Podla mojho skromneho nazoru o chlp lepsie nez "hltaci slnka".
Hele hoši, Forest Of Shadows je KVLT Doom, ale mainstream ne-e. Mainstream jsou třeba KATATONIA - v rámci žánru. FS je prostě underground (hrozný slovo :-D)
zvlastne porovnanie, ale novy MC je vyborny
oproti novejm mournful congregation je tohle čajíček
to poki:
dik za ten odkaz na kapelu Ningizzia...dal si mi super tip na dalsiu perfektnu kapelu, tento styl co hraju proste milujem...no zaobstaram si od nich CD co vydali...
Strasne sa mi paci hudba tohoto v podstate one-man projektu.Ten Niclas Forhagen je fakt macher ked si vsetko nahrava a spieva sam...Predchadzajuce 2 albumy "Departure" a "Where Dreams Turn To Dust" mam napocuvane asi 100-krat a vzdy ked si to znovu pustim tak to nedokazem vypnut skor nez to dopocuvam do konca...to su paradne atmosfericke skladby...A tento novy album je vyborny.
FOS je podle mého hodně zajimavej projekt a ty desky mám rád.
Sme tu rozebiráli trochu něco jiného než kvalitu hudby. :)
Žádnej, tady to nebylo myšleno jako urážka.
a keby to bol aj ja neviem aky mainstream, aky je v tom problem?
No, je to tak. :D
Jestli je FOS domm mainstream, pak nevěsty musej bejt doom Lunetic, ne?:)
Mainstream je podle mého něco středoproudé. A to už pak záleží na konkrétním měřítku, v jakém kontextu tenhle termín použijeme. V kontextu metalové hudby, odnože doom metalové mohou být, a řekl bych, že i jsou, Forest of Shadows mainsteamem. Ten pojem nemusí znamenat třebat horší hudební náplň. Spiš řadí kapelu v uvedeném měřítku podle známosti, úspěchu. Forest of shadows podle mého už od první desky nejsou žádným "undergroundem" (hrozné slovo). Takže v rámci doom metalu FOS určitě jsou mainstream. V rámci hudby jako takové, samozřejmě ne.
No a jinak album je moc pěkné. Niclasovo vrchol ale sám nalézám spíš v Ningizzii. :) http://www.metal-archives.com/band.php?id=14548
Mainstream je - pokud to dobře chápu - muzika víceméně pro masy, "hlavní" hudební náplň konzumentů, což se o Forest Of Shadows nedá říct zatím ani omylem.
Není jediná dobrá muzika brutální black, death atd.
A pod pojmem mainstream si představím něco úplně jinýho.
hm
je to desetiminutovo skladbový mainstream.... mě tam ty rockový pasáže právě docela vadí. Někdy je to moc ukníkaný......
No, jedna z nejlepších se mi taky zdá přehnaný, ale hodně nadprůměrná určitě. Někdo to možná považuje za "mainstram doom" kvůli těm odlehčeným melodicky rockovým pasážím, ale nevím, jestli bere v potaz délku skladem kolem 10 minut a hlavně mediální propagaci projektu, která v podstatě žádná není. Takže mainstream fakt ne.
Forest Of Shadow fakt mainstream není. Dyť je to underground jaxviňa. :-)
A jinak si rozhodně nemyslim, že by to byla jedna z nejlepších Doomových nahrávek za poslední léta.
"Mainstream doom" bych tomu zrovna neříkal.
Album to je bez debat skvělý, baví mě hodně dlouho, což je celkem divný - vzhledem k tomu, jak je vtíravé. "Moments in Solitude" a "Detached" považuju za perly loňského roku. A ani nevadí, že se to album prostě CHCE líbit :)
Lesík stínů
Jo, je to velmi chytlavé a čitelné na první poslech. "Selfdestructive" je parádní! Zbytek skladeb je rovněž povedených. Určitě to je za poslední roky jedna z těch výraznějších desek v rámci, jak bych to řekl,..."mainstream doomu".
8/10
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Vložit diskusní příspěvek