Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nový Devildriver jsem dosud neslyšel, ale předchozí alba jsou v podstatě dost dobře podaná prázdnota (líbí se mi to:)), nic takového jsem na poslední desce Chimairy nezaregistroval. Zajímalo by mě pro koho vlastně hrají. Nejspíše jen pro milovníky krásné a tvrdé kytarové hry, která je také podstatou jejich tvorby, a to navzdory Hunterovým vokálním exhibicím a vražedným rytmům.
To čo som počul bolo určite fajn, lenze mne chyba u takejto kapely viac vlastny xicht. Kamoš mi pustil hned za The Infection novych Devildriver a ja som skoro nespoznal, ze hra ina kapela.
Výborné album. A taky konečně album co má vlastní nápad. Neznám jinou podobnou desku. Není pro každého a člověk na to musí mít i náladu, ale určitě se Infekce povedla.
Inak, tiež ma napadlo že to je ich "South Of Heaven" :) Ale s tým rozdielom že tento na ten skutočný nemá...
hm
mě se minulé album moc líbilo,tak jsem byl natěšenej,ale tohle je docela nuda, postupy a riffy jak tuctová core kapela. Podle mě nic moc. Vůbec mě to neoslovilo.
Diky - sedi to !
Ano, souhlasim, to album jsem zpocatku uplne zavrhl, ale tez me jaksi infkovalo(hustotou, ktera byal nesmazatelna) a skutecne se z nej stal velky klenot. Recenze hodne sedi a je jedno, jak so to moc kazdy vychvali (nekdo mozna ne tak vysoko jako Rudi), ale chvalit by se tady rozhodne melo.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek