Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ano, trefne
Cece Strayi, tak toto je jedna z mala tvojich recenzi, se kterou budu temer na 100% souhlasim.
Jestli to nebude tim, ze co se Placeba tyce, mam celkem podobny zebricek hodnot + dodavam hodnoceni
1.Sleeping With Ghosts (2003) 15 bodu z 10-ti
2.Without You I´m Nothing (1998) 10 z 10
3. Meds (2006) 9,5 z 10
4. Battle For The Sun (2009) 9 z 10
5.Black Market Music (2000) 8,89 z 10
6.Placebo (1996) 8 z 10
Charakteristiku novinky, si dle me vystihl presne, aspon tedy dle meho vkusu - zvlast to, ze i kdyz to ma opet “stadionove zaklady”, tak to rozhodne nebylo na prvni poslech.
Na druhou stranu verim, ze to priste do toho dancu nezahuci jeste vic (jako Sunz).
Jinak bych chtel pridat, ze Sleeping with.. ma jako specialni vydani extra CD coveru, ktere se neskutecne povedly (napr. Running up that hill proste Molkovi nestutecne sedi stejne jako ostatni)
Abych jen nechvalil, uz tak to tu mam nehnuty u drsnaku, tak musim rici, ze jim nepovedla deska Acoustic Set.
A protoze chci skoncit pozitivne, tak doporucuji famozni DVD s komentarema ke vzniku klipu: Once More with Feeling: Videos 1996-2004
Placebo one & only !
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek