OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
hmm tak Petra asi nepusti na Evropu
intacto je nadhera a pandora intacto je nadhera + 2 ... ale asi Petra vyradi z rotaci v radiich a nebude moci byti citovan na idnes ci novinkach a lidovkach ... no jak to prezije nevim, ale ja vim ze Stepan neni, xena (xenofob ani nacek), stejne jako ja ale stejne jako ja si o tomhle EU Orwelloslepenci mysli sve. Pro mme je Stepan osobnost.
hoagh?
Muze mi prosim nekdo rici, co mi ekovuji uvodni klavesy(potom se tam jeste motiv nekolikrat opakuje) ve skladbe Cerne Slzy - urcite jsem tuhle melodii nekde uz slysel - kurva kde, drzi se me to jako Vankova Dana Hulky.
Poradte. Jinak mi asi hrozi porucha erekce.
Jinak cupr album - hoagh
Dneska si na ně pěkně zapařím v Jihlavě...už se těším
Přesně tak - prostě třináctka, tzn. přesně ta naivita, technická i pěvecká průměrnost (u zpěvu ani to ne), jednoduchost, kterou v jádru skladby mají...zkrátka co, co na nich jejich příznivci žerou a co dělá jejich kouzlo.
hm...
Pana redaktora si vážím, určitě ví, o čem mluví, avšak 8/10 nechápu... onen nadhled tu myslím chybí, texty jsou plné klišé a naivní až to bolí...technická stránka věci se v celosvětovém kontextu ztratí taky pěkně rychle - žádný zásadní hit, nic co by mě vyvedlo z míry, prostě třináctka...
Tak hlavně jsou to pořád naši jihlavští upírci a už za to je stojí mít rád. Infantilní, ale roztomile a s nadhledem.
A mně se toalbum líbí i když druhá půlka je trochu slabší. Nej skladba je " Černé slzy".
Nejslabší album
Toto je nejslabší album které vydali, pryč je atmosféra a jiskra kterou měli alba minulá. Technicky nejlepší a také nejlépe provedené po stránce “soudržnosti“ skladeb. Bohužel s hudební vyspělostí skupiny přišla i ztráta iluzí a ty iluze byli bohužel to na čem minulá alba stavěla.
Deska baví, klasická XIII, co víc si přát :)
I když v podstatě neposlouchám balady. Ty mě u XIII nebaví už pár desek (hrozně přeslazené sračky).
to musi bejt nejaka mejlka
"Razantně namíchaný vodopád řízných riffů, pulsující baskytary a klávesového kouzlení, jehož proud se zpomalí jen výjimečně, a s ním i slovní dotyky magie a mysteriózna, mnohdy hmatatelnější než rána pěstí mezi oči.":))))...... lidicky, ja mam uplne jiny CD..ale se stejnym nazvem...a kdyz o tom ale ted tak premejslim a posloucham zminenou placku....ram mezi oci je tam opravdu hodne..
hm
jak říká doktor, přesně tak......
myslim, ze podpriemer v ramci ich tvorby - Vendetta bola skvela, toto je slaby odvar pachnuci po SoM...
keby som chcel rypat, poviem, ze podpriemerny goticky metal / lepsi goticky rock :)
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek