NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pepsi: Och tak Manowar je ozaj neskutočne "komplikovaná" muzika. Na jej posluch treba nejaké vyššie vzdelanie, alebo IQ génia?
Skladbu Život je boj má aj Kontrafakt a tiež ma podobné posolstvo a nepredpokladám, že by si ich preto teraz začal vychvalovať a obranovať medzi ľuďmi.
Pepsi: Ask for more :)))))
A tvoje poslední věta je skutečná perla
"Věř sám sobě,život je boj ale ty to zvládneš!" - to je typickej siláckej kec. Stejné klišé jako všechny texty Manowar. A myslím si, podepřeno empirickým pozorováním, že jejich "hudba" je přesně pro ty lidi, co se odreagovávají z práce, nebo se nad hudbou nenamáhají přemýšlet a raději si nechají naočkovat nějaké podobně ploché klišé, že to člověk zvládne..přesně to potřebují poluchači Manowar a Kabátů slyšet při/po práci. O tom, že se jedná o nějaké hlubší poselství, ani nebudu diskutovat
to stygg :-D
stygg: ty jsi dokonalej případ toho typu co soudí podle prvního dojmu. Asi si viděl pár jejich fotek...možná i nějakej klip nebo koncert. hmmm.....dobře! Není to v kožených kalhotech ani v siláckých řečích. Heleď přelož si jejich texty a hledej souvislosti mezi nimi a mezi jejich historii. Přidej ktomu pár výroků...možná na to přijdeš ale to je moc složitý na posluchače typu, přijdu unavenej z práce a chci se jen něčím odreagovat že? V čem je ta síla? Filozofie manowar je ve smyslu "Věř sám sobě,život je boj ale ty to zvládneš!" V jejich počinech, ať už hudebních nebo historických je spousta souvislostí. Manowar je pro naročnější lidi kteří chtějí od hudby víc.
Druhou otázkou je, "CO" vlastně myslí vážně. Možná v tom bude ten problém. A pokud tě kožené kalhoty naplňují silou do života, nechť tě tato síla provází...
Je dobře, že si to "hudbu" napsal do uvozovek
...
Zaslouží si respekt minimálně. a pokud někdo není omezenej jenom na zvuk řezave kytary a pořádně vnímá hudbu..a tím myslím "hudbu" tak ví očem mluvím. takový omezenci už třicet let se jim smějí že jen machrují a nemyslí to vážně....zvláštní, že jim to zatím nikdo nedokázal....pořád jen slaboduché výstřely do tmy připomínající závist a inteligenci desetiletýho školáka. Když 15let nesložili pořádnou píseň tak proč je poslouchá čímdál, tím víc lidí? Ano je to o vkusu...ale jestli o nich nevíš nic a zdaleka nemyslím jen hudbu která se někomi líbí a někomu ne protože jde o mnohem víc, tak nekritizuj!!!
A za co si Manowar zaslouží tu pochvalu?
to Pepsi
Hehe, tvůj příspěvek má být ironie? Manowar se svoji hudbou nesnaží nic říct. Je to produkt něco jako Hammerfall nebo Edguy pro mastné máničky v kožených bundách, kteří jim sežerou vše. Jsou to nechutní pozéři, ,kdeže nějací umělci. Hudba je jejich práce a ne koníček či umělecká výpověď. Však už tak 15 let nesložili solidní píseň .
Co to může být za lidi když jim tahle muzika může dodávat silu do života ?
A "Eat her" to už je jen třešnička na dortu.... :o)
"Eat her"? No to si idem prečítať.
kritika,kritika
panové to nikdo nedokáže ocenit to, co manowar se snaží vytvořit? Jste s prominutím pěkně jednuduší suchaři. Píseň Eather je hlavně o textu...ten musíte pochopit a do toho se vžít. Žádná jiná kapela by tohle neudělala....dělají to pro nás. Viz joey Demaio:" když radia nechtěji hrát naše písně, když televize nechtějí hrát naše klipy, najdeme si jinoou cestu jak oslovit naše fanoušky" U unás se projeví naše povaha poslechnu jednou a dost...bezohledná kritika a žádná pochvala. Myslím, že kapela jako manowar si zaslouží hodně. Nejde jen o hudbu jakou hrají, která je podle mě fantastická, jde i oto co se snaží říct. Svou hudbou dodávají sílu do života. Nevím proč je za to všichni odsuzujete a ignorujete.
No jo. Father je neskutečná sračka nehledě na jazyk, ve kterém je zrovna zpíván.
thunder
konecne lepsia vec toto EP jak cele Gods of War a WotW dohromady. Uplne zbavené tej pompeznej vaty. Heavy metal, od podlahy.. Manowar 80.rokov !
Máňovař
Já si myslím, že Manowar v 80. letech si vybudovali velice originální pojetí Heavy Metalu, které vyvrcholilo albem Triumph of steel(92). Od srovnání s létajícím cirkusem to do této chvíle zas tak vzdálené není.(ale upozorňuju, že když už tak fakt jen málo:-)
Se všemi kritiky dnešních Manowar souhlasím, ale zároveň si myslím, že kdyby jim někdo dal pomyslnou přesdržku, tak by byli schopní natočit super heavy metal.
jj, tywe srovnávat monty pythony s manowar = mít o Manowar až chorobně velké iluze (no offense, jen to vystřízlivění po rozhovoru s DiMájou by mohlo bolet)
Nenapsal bych to líp:)
Ale neznamená MP MetaloPolis?
Do Pythonů se mi prostě nikdo srát nebude:)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek