OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vobec to teda neni zle. A produkcia CALIGVLA je skutocne velkorysa, ba priam luxusna!
Skoda toho hospodskeho growlu.U mna osobne sa asi preto tento album bude pozerat z uctivej vzdialenosti na chrbat velicinam THE GREAT MASS, Abrahadabra ci With Vilest of Worms to Dwell.
Caligula
Co říkáte na nové albu, mám za se bou pár poslechů a zatím dost dobrý
také veľkohubé keci si môže nechať pre pár nohsledov... On totiž nič zaujímavé, ani revolučné nikdy nestvoril a ťažko niekedy stvorí...
Já bych neřekl přímo "nuda", mě to baví. Ale té orchestrace je vážně škoda, tím se to IMHO celkem zabilo. Takhle je to jenom fajn deathík s nějakou tou trubkou a kláveskama.
Proti
Prevailu je to zlatý.. :)
No ja neviem, keď sa niekto volá Maurizio Iacono, má k starému Rímu predsa len bližšie než k Hurónom a spol:-D
Ideologické pozadí, proč ne..třeba takový Rubicon od Ancient Rites je taky o Římu..ale to je úplně někde jinde. Mě spíš vylekalo Dalasovo pozadí na ikonce..to je fakt tvoje,jo? :))))
tak to je podobný, jako když si Alestorm či jak se to jmenuje hrajou, na piráty.. taková bezbřehá tupota, no, ale to jsem při hodnocení desky fakt nebral v potaz
Mě už vylekal ten název, promofotka a "ideologické" pozadí:-)
tak tak
Děsivě nudná deska, krom toho zní uměle a má brutální rezervy v aranžích.
Na album jsem se těšil, protože mne namlsal úvodní song(a videoklip) Rumulus. No a jsem zklamán. Každá skladba sama o sobě je dobrá. Death metal a orchestrální kravinky to já rád, ale celé album dohromady je nuda a ještě jednou nuda. Skladby jsou si podobné. Škoda nevyužitého potenciálu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek