INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tohle jsem jeste neslysel, ale zrovna jsem si stahnul "Pozdrav z froty", ktery jsem naposledy slysel pred lety a musim rict, ze je to vynikajici album, i po tech letech. Zatim jsem neslysel od Landy nic lepsiho.
Radalf
Má k němu blíž než Aneta třeba :) Ale i tak si dovolím nesouhlasit :)
má. Asi tři Landovy skladby se metalu nějakým způsobem blíží, zbytek s ním nemá vůbec nic společného, když už jsme u toho.
EoG
Takovou logikou by MF Dnes měla psát o mladých lidech aktuálně stojících ve frontách (třeba na studijním). Btw. Landa k metalu moc daleko nemá, když už jsme u toho :))
Tak v souvislosti s Holy Agrem bych snad tyhle "pokusy" ani nezmiňoval. To bi se musely v Bukovyně hroby vobracet...
Ale on bol predsa len viac inťo. Tento nový je v podstate Holy Agro, čo sa berie vážne.
ten uz utek :(
Hlavně aby vám neutek jako Allegor..
To je úžasný jak někdo dokáže všechny poslat do prdele jenom proto že tady na tej stránce jsou recenze na ty popovější věc,copak ho někdo nutí je číst,dten Debustrol na kterej si stěžoval tady má,takže si nemá na stěžovat,nic mu tu nechybí a je tu pár věcí navíc o který se vůbec nemusí zajímat,a co se týká tohohle tak Landa přecejenom do rocku víceméně patří,u Lanagerový to nechápu proč tady je,ale tak co,vždit je to jedno,neni důvod aby mě to vydilo,natož abych tu nadával a prezentoval se jako naprostej debil.
Do nebes bych ho ještě zatím nevynášel, zatím se to tak nesměle krystalizuje, ale doážu z toho cítit jízdu na Harlejce a máchání mečem nad hlavou za čistotu metalu:-)
Já bych řekl, že v současnosti tu většího exota není.
teraz bude zmateny, kazdy z nas mu tvrdi opak...
Tak jsi to dokázal. Jednička v TOP5.
na prve miesto to stale nie je, snaz sa dalej
Všiimněte si vy čuráci,že jste nenapsali ani jeden argument proč(snad jenom DW),jenom prostě omíláte samý agro a vídlák a kdesi cosi.Na to já zvysoka seru!Klidně budu i vtop5 na prvním místě,to je mi u prdele!Já mám právo napsat svůj názor tady na plešmena,a na cokoliv jako každej jinej(a já ho prostě nesnáším),a že se vám to nelíbí...máme svobodu prjevu.A jestli je zastávání se metalu vidláctví tak budu klidně ten největší vidlák.Byl bych na tom hodně špatně,kdyby mě sralo nebo vůbec zajímalo,co si o mě vy buzeranti myslíte!Takže už se téhle diskuze nehodlám účastnit.Seru na vás,to že takovým"inteligentům" a "opakům vidláků" nevoní moje názory mě jenom těší.METAL FOR LIFE!!!buzíci...
No trefit přesný poměr obého, to chce práci chirurga:-)
Ale chce to menej nadávok a viac inťo analýz.
Když vydrží a bude tvrdě makat, může to někam dotáhnout. Jak už bylo řečeno - potenciál tam rozhodně dřímá.
Pěkný pokus, bohužel tihle debutanti mají dost malou šíři výrazových prostředků, ale to nasazení tam prostě je.
Enemy of god = slabá náhražka Holy Agra...
Jen debilita a málo srandy, ale potenciál tam fakt je!
METAL PYČO FORÉVR!!!
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek