OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Erleuterungen
kopa hnoja - bola jedna recenzia v Uragane pred mnohymi rokmi
Veldielo The rack - No comment. Howgh.
Jak můžeš něco nazvat " kupou hnoje",vzláště když si to vůbec(jak sám píšeš) neslyšel ? A album The Rack je jedním z klenotů DEATH/DOOM METALu !!!
Vyborne album, najlespie v kariere ASPHYX...kopu hnoja Last One on Earth som sice nepocul ale nie prilis podarenu hromadu srotu THE RACK ako aj ostatne viac ci menej uspesne zaseky ano ....
A hlavne toho new schoolového.
death metalu je pořád dost dobrého
Dva Drbenové?
Dva Drunenove?
Olalá, tak tahle deska mi rozkopala xicht!!! Nad death metalem (a hlavně nad usbdm) jsem zlomil hůl, ale pokud budou stále existovat skupiny a desky jako je třeba tohleto, jsme zpět!!! Prostě parádní a ty pomalý pasáže..., ty vole. A Drunen? Kdo je víc???
a je to Rudiho nostalgie nebo se dal na death metal (myslim recenzování)
:o) s Milošom Ingerom som si nedávno písal - hardrockerom bol a hardrockerom zostal
Ako to tak čítam, hneď na začiatku bola spomenutá kvltová recenzia z Uragánu. Jó, to boli časy, keď o death metale mudrovali hardrockeri a "pomstitelia":-D
V tejto chvíli by som hlavne poprosil, aby už nikto nebodoval - tá vzácna zhoda 8/10 z troch zdrojov by mohla zostať neporušená.:o)
Je to hezký!
Poslední PESTILENCE jsou falešní jako prase. Dokonalí, leč neupřímní. Dva kroky zpět. To, co letí.....je třeba se připomenout metlošům, tak jim dejme to, co se všeobecně líbí. Na "spheres" a jiné progresivity zapomeňme.... To ASPHYX je stejná řezničina jako kdysi, ale osobně cítím jak je to baví. Nedělají to jako povolání, ale jako zábavu a relax. Můj pocit...
Lord VILE - [8.10.2009 09:50]
Nezabodovala jedine u zabednených páprdov.
mne sa nový Pestilence páči viacej ako toto
noví Pestilence jsou zlí!
holand
chacha, nova Pestilence JE nejlepsi, za ni hned Hail of Bullets, novej Asphyx je slabsi, jejich prvnim trem nahravkam se to nerovna
C-187 nezabodovala, ale rozhodně to není píčovina jako poslední deska Prstyvlence. :))
On sámotný Mameli už kdysi dávno zvažoval společný comeback PESTILENCE,ale i tenkrát nedošlo k dohodě,protože Mameli chtěl hrát živě jen z alb Testimony & Spheres.S tímhle návrhem samozřejmě Martin(tehdy DEATH BY DAWN)nemohl souhlasit.Následně Mameli vydal desku s C-187,která taky moc nezabodovala.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek