Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SATAN – LIFE SENTENCE na metal.de nemilosrdnych 9/10, originalne retro, sice som ich mal radsej s Michaelom Jacksonom za mikrofonom na Suspended sentence ale aj toto je v dnesnej dobe paradne analogove
„ zjavenie“.
Praveky sposob akym hraju heavy mi trochu pripomina The Lord Weird Slough Feg, vsetko kde sa niekto mihne z Hammers of Misfortune totiz zavana vysoko nadstandartnou kvalitkou :-)
http://www.metal-archives.com/reviews/Satan/Life_Sentence/367468
To
teda sakra jo, jedny z nejlepších textů, co kdy byly napsány.
odporucanie
ja som sledoval Skyclad od Jonah's Ark, za najoblubenejsie mam Prince a Wintage Whine, a potom Silent Whales - mozno nema tak dobry zvuk, ale su tam super veci. A hlavne, pri Skyclad pocas Martinovej ery TREBA citat texty
Qui
je hodně nevyrovnaný, ale vynikající album, já osobně preferuju skvělý Vintage Whine, Iracionálku a něco z Folkémona. Prince mě nikdy moc nezaujal, ale je fakt, že ho mám z celý diskošky naposlouchanej suverénně nejmíň.
Já bych doporučil album Prince Of The Powerty Line. Album bez vaty, které jsem v době vydání poslouchal do zblbnutí :-)
Akustické míním to klidnější obodobí Avant-garde a Answer Machine.
Jo, to akustické období mám hodně rád... osobně jsem začínal na Irrational Anthems, což je dodnes moje hodně oblíbená deska.
Já mám osobně hodně rád Oui Avant-Garde á Chance. Míň metalu než na ostatních albech a bylo první co jsem od nich poslechl.
Album je bohuzel opravdu slabe. A to jsem se tesil hodne. Snad jen prvni dva tracky me bavi, dal uz jen nuda a sed. Uvidime, co predvedou v Brne, jestli tam nakonec vubec pujdu.
Jinak me osobne bavi nejvic nahravky z obdobi '96-'97, pak '04 a EP z '06.
to Hooya
Z první, více metalové fáze Skyclad - určitě Prince a Burnt, mám slabost i pro jedničku (nejsou to bombastické desky, ale obsahují poměrně originální poctivě "vyriffované" a nápadité heavy a power (thrash) skladby s osobitým vokálem); z druhé fáze určitě Irrational a Answer.
dotaz pro znalce... co doporučit pro člověka, který by chtěl ochutnat tvorbu Skyclad a neví, kam přesně sáhnout, jelikož toho mají v diskografii hrozně moc?
Vůbec první deska SKYCLAD, kterou jsem nedoposlechl do konce. Hloupá a prázdná nuda...
Satan - dřevní ale boží:)!
Blind Fury - dřevní ale skvělí!
Pariah - dřevní ale výteční!
Skyclad - metalová fáze - výborné!
Skyclad - "folková" fáze s Martinem - kvalitní a zajímavé!
Skyclad dneška - asi by se měl vrátit Martin a pak by to chtělo něco pořádného složit, tudíž souhlas s Darkmoorem a Louisem.
Já je znám cca od roku 96 a i tak nemyslím, že by zrovna tohle album bylo špatné. Nehledal jsem žádné inovativní, experimentální nebo jim podobné prvky a taky jsem je nedostal, což mi zrovna u této kapely jaksi nevadí.
Tak mám téměř stejný názor jako recenzent. Tuhle kapelu jsem objevil nedávno.Tohle album mne chytlo a nepustilo. Nejsem tolik zasvěcen do jejich starší tvorby, takže jsem to poslouchal jako album od nové kapely. Nejvíc se mi líbí punková halekačka Superculture. O kvalitě nebudu filozofovat, prostě se to dobře poslouchá.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Vložit diskusní příspěvek