THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
námrd to je to máš recht:) a Fire... je skvelá koncertní skladba
"Into the Abyss" je skvelý album, po melodickom "Hypocrisy" dostali chlapci chuť nahrať poriandy námrd a to sa aj podarilo. Také skladby Resurrected, Fire from the Sky či Unfold the Sorrow sú geniálne.
End of disclosure u mě taky klesl, po počátečním nadšení... Když se koukam na můj žebříček tak by dneska vypadal zase jinak, oblíbil jsem si víc Abucted, zato Into the abyss bych dal nanejvýš šestku
Uf, toto letí:). Dostals mě.
V případě End byly ty čtyři roky nicméně asi málo. Jde "jen" jakože o další kvalitní desku v řadě, což je právě i s ohledem na tebou zmiňované čtyři roky málo. Chybí posun, resp. absenci tohoto posunu vyvažuje "jen" solidní materiál, nikoliv materiál na úrovni Taste. Asi tak.
Ja si myslím že ho to stále baví a štvorročné intervaly medzi albumami sú ti málo?
Novinka, resp. poslední deska už mě teda moc nebere. Ta plastová produkce mi navíc docela vadí, byť ji Peter stále ještě zahaluje do pěkných melodií. Evidentně ho to už moc nebaví, měl by si dát přinejmenším delší pauzu.
Tak eponymný album z roku 1999 je to najlepšie čo Peter vydal, ale aj "A Test Of Extreme Divinity" je veľmi silný album; podľa mňa Hypocrisy majú kvalitatívne veľmi vyrovnanú diskografiu, takže si od nich užívam všetko čo vydali :)
self titled
čo je s/t?
Ale posloucha se to celkem hezky, to ano, nicmene je to vyvar z kategorie slabsich. To v s/t mi stala lzice a jeste jsem si pridaval chleba, chlapci moji.
Zdenos
Suhlasim Zdenos tiez si ten album dost casto uzivam a furt krutim hlavou preco tie slabe recenzie ale asi mas pravdu mozno v tom je to kuzlo...skoda tych co ho nenasli...
Taste of extreme divinity- kouzelné album, neskutečně podceněné, ale možná v tom je to kouzlo :-) skvělá hudba
mrdka z krtka
Peter + Lindemann
Prý se něco kuje mezi HYPOCRISY + RAMMSTEIN, copak z toho asi vyleze?
zvuk je ok, ale prevedenie 0 bodov...
http://www.discogs.com/Hypocrisy-Penetralia-Osculum-Obscenum/release/4804664
Máte někdo tu letošní reedici prvních dvou alb od NB? Jaké to je, má cenu do toho jít?
můj žebříček
první 2 alba - 6,5
fourth dimension - 6,5
abucted - 7,5
final chapter - 8
hypocrisy - 9
into the abyss - 8
chapter 22- 8 (avšak uplně jiný styl, ale stejně moc dobré)
arrival - 10
virus - 6
taste of ED - 9
End of disclosure - 9
Jinak můj žebříček desek Hypocrisy:
Osculum Obscenum 6.5/10
The Fourth Dimension 7/10
Abducted 8/10
The Final Chapter 7.5/10
Hypocrisy 9/10
Into The Abbys 7.5/10
Catch 22 7.5/10
The Arrival 9/10
Virus 6.5/10
Taste OED 9.5/10
End Of Disclosure 8/10
Tak víš jak,sto lidí sto chutí.A hodně obecně!! vzato, je to tak,že redaktoři a recenzenti mají radši progresivnější kapely,co jsou nepředvídatelnější,a vyvíjejí se,protože je tam co hodnotit...Když někdo jako Hypocrisy hraje už 12 let tak nějak to samý,ono se to hůře hodnotí...
Takže já většinou(ale ne vždycky!!), když si přečtu recenzi a kapela,je označená za průměr,ale relativně v pohodě,melodická rychlá ale stagnující, a je jí dáno třeba 6/10,jako tady na TOED,tak vím,že to většinou bude pro mě a bude mě to bavit.
Na druhou stranu když čtu většinou standartní ódy na technické a inovátorské kapely,jako The Dillinger Escape Plan,Gojira,Mastodon,Opeth (u těhle kapel mám v některých medíích pocit,že podle recenzí je vždy nové cd úžasné ještě měsíc před tím, než to vůbec někdo slyšel:(..),tak vím,že to pro mě nic nebude...
Tyhle výše popsaný situace,mám většinou při čtení nejmenovanýho,ehm.. Sparku,u nejmenovanýho webu (Abbyszine :D ) atd....
Čest vyjímkám ,jako právě tady na Metalopolisu,tady se mi recenze redakce většinou líbí a docela dost,tak ze 70% se shodují se s mými názory.:)
ovšem naše chválení je pravým opakem pohledu redaktorů :D
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek