OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vike, našťastie nenaučil.
A v čom? Mne teda nepripadá, žeby niekedy pred TGCD použili toľko "sekačkovej" rytmiky napríklad.
Uz se ten uknourany uplakanek za mikrofonem naucil zpivat?
MUHEHE
TGCD bylo hodně podobné Viva Emptiness, řekl bych
"To, co bylo patrné už na „The Great Cold Distance“, je na novince ještě zřetelnější. KATATONIA se prostě opakují..." Tak ja neviem, ale taký album ako Great Cold Distance v minulosti kapela nikdy nenahrala...
Nová Katatonia je krásná, ale složitá oproti předchozím dvoum deskám, které posluchače vodily za ruku. Avšak kvůli počátečním rozpakům nebo nenaplnění subjektivních očekávání a tužeb od nové desky přeci neodepíšu oblíbenou kapelu. Já vím, je to snadné prostě to smažete a taháte něco libovějšího. Enjoy.
uniqueID: A já jsem včera nebyl v kině, takže jsem nic neviděl. A ani zítra nepůjdu do kina, takže taky nic neuvidím. Zajímavý, že?
U mna zase negativnejsie, ale musim uznat, ze aj TGCD som docenil az po case, takze to mam na pozorovani :) Ale pociatocne sklamanie celkom velke :O
U mňa zatiaľ prevládajú hlavne pozitívnejšie pocity a nezdá sa mi, že by sa z hudby Katatonie vytrácalo čaro.
neslysel jsem a ani slyset nebudu
Bohužiaľ
Na album som sa veľmo tešil, prvý posluch natešený ako vždy keď vyjde niečo nové od mojich obľúbených kapiel, Fantastický Forsaker, nasledovala výborná The Longest Year a veru myslel som si, že máme pred sebou znovu parádny album od tejto kapelky. Bohužiaľ už to bolo len horšie :/ isto nejaké svetlé miesta v piesňach ale už asi ani jedna nebola dobrá od začiatku do konca ... naposledy som počúvanie vypol a prepol na niečo iné čo sa mi ešte z albumom Katatonie nestalo. A rovnako sa ešte nestalo aby dostali hodnotenie 7 .... TGCD mi príde ako oveľa lepší, vyzrelejší a emotívne ladenejší album, kde dotiahli svoj geniálny zvuk a vydali skvelé hitofky a k albumu rátam aj piesne ktoré vyšli na singloch ako Unfurl, Dissolving bounds ... je to škoda, lebo Katatonia stratila tú schopnosť vytvoriť vázne deprimujúcu atmosféru.
U mňa novinka Katatonie maximálne naplnila očakávania, ktoré som mal od vydania tohto opusu.
Najväčšia hitovica je "The Longest Year", ide pravdepodobne o najsilnejšiu skladbu, ktorú kapela zložila za posledné roky.
No mňa osobne odrovnali, aj pecky "Day & Then The Shade" a záverečná "Departer", ktorá mi náladou a vyznením, dosť silne pripomína terajšiu Anathemu a zhruba v strede skladby som si spočiatku myslel, že snáď hosťuje na albume sám Vincent Cavanagh :).
No ide o istého Kristera Lindera.
...odpustím kapele ak sa začne opakovať, ale hudba sa mi stále páči a je na sto honov rozpoznateľná od stoviek ďalších napodobenín, ktoré sa tú naozajstnú vlastnú tvár nikdy ani nesnažili nájsť...nie som nekritický, pretože nejaký ten ďalší záchytný bod by som chcel rád nájsť aj Ja, ale na 8/10 s kľudným svedomím...
Katatonia nezklamala, i když jsem měl velká očekávání. Album je skvělé. Samozřejmě navazuje na předchozí, ale je na něm podle mě už dost svých prvků, nových prvků, které rozhodně nedovolují to nazvat TGCD No.2: nejtvrdší za její historii zvuk kytar, několik skladeb beze stopy nejen metalu, ale i rocku vůbec, smyčce, takřka indie-popové popěvky atd.
"Soil's song - jedna z nejlepších metalových skladeb" - thumbs up, výborně řečeno.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek