Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
CoS?
A proč vlastně lidi nemají rádi Carnival of Souls?
MODERN DAY DALILAH
Modern Day Dalilah-I m An Animal- Say Yeah Možná jsem v rocku nikdy nic lepšího neslyšel !
Tak
Tak především Kiss jsou Kiss, díky nim tisíce kluků vzalo do ruky kytaru a začalo hrát bigboš. Ace Frehley byl obrovský talent, problém byl v jeho hlavě, takže si ji programově vymazával chlastem a drogama. Kdyby se rozvíjel, dneska by byl legendou, odvolává se na něj spousta dnešních kytarových hvězd.
Peter Criss byl nejistý, musel si také dodávat sebevědomí drogama, navíc to byl přesně ten trouba z Brooklynu, který se náhle proslavil, ale uměl hrát, i když to nebyl Carr ani Singer ani Bonham.
Stanley a Simmons jsou obrovsky cílevědomé a ctižádostivé osobnosti, oheň a voda. Jednomu šlo o uznání, druhému spíš o prachy, ale oběma o to, aby byli Kiss nejpopulárnější světovou kapelou, a to se jim v jednom období skutečně podařilo. Kiss byla vždy jejich firma a dali do ní všechno a to se jim dodneška vrací. Úcta a respekt oběma.
souhlas, svoje misto mel a ma . . .
Criss
Hele, já si nemyslím, že by Criss byl až takový poleno. Co třeba jeho hra na Alive I? Jasně, je to dodělávaný ve studiu, ale nic to nemění na tom, že hraje fantasticky. A že byl spíš jazzovej a swingoven než rockovej... tím ale dával rannejm skladbám ten zvláštní tah. Není to tradiční rockovej beat, hodně používá trioly a tak. Nedělám z něj nejlepšího bubeníka na světě, ale psí hlavu bych mu nenasazoval. Možná kočičí...
Mám to takhle (bez živáků a sólových alb):
10/10 - Destroyer, Lick It Up
9/10 - Kiss, Elder, Creatures Of The Night
8/10 - Hotter Than Hell, Unmasked, Crazy Nights, Revenge, Sonic Boom
7/10 - RnR Over, Love Gun, Dynasty, Animalize, Asylum, Hot In The Shade, Psycho Circus
6/10 - Dressed To Kill
5/10 - Carnival Of Souls
no
co sa tyka noveho albumu pecka, spokojnost
tu v jednej veci suhlasim s Strayom, u mna je cislo jedna jednoznacne crazy nights s nesmrtelnymi kultmi reason to live, my ways, ci druhy track I'll Fight Hell to Hold You. dalej vyzdvihujem experiment elder a potom snad uz kult destroyer. plus obrovske peckyako creatures of the night a nasledujuce nemaskovane obdobie s nedoceneymi animalize, lick it up, revenge alebo kludne carnival of souls, mne zas absolutne nesedia prve tri albumy a ani nie cekom love gun a rock en roll over
KISS 29 mája v Bratislave Ostrave a prahe..rozplakal som sa:D a naj albumy su Revenge a Creatures of the NIght ale moja srdcovka v top 5 všetkeho je KISS ALIVE IV SYMPHONY a odporucam aj knihu Kiss: Bez masky tá je fakt fantasticka
Stanley zpívá I Still Love You
To k.eight.a : Tak to si Creatures Of The Night musiš poslechnout a garantuji ti že temnější a tvrdší album od KISS neni! Ano Revenge se mu přibližuje ale Creatures je téměř dokonalý! Zvlášť bych chtěl upozornit na baladu I still love you která začíná zádumčivou pomalou atmosferou aby se postupně proměnila v úžasně dravý a tvrdý nášup kde Simmons až hystericky a nádherně ječí.To se musí slyšet!
Pekárek: Přiznám se, že nové sólovky odchozích členů jsem nikdy neslyšel.
k.eight.a: No Creatures Of The Night (1982) vážně v temnotě skoro nezaostává za Revenge (1992), pravda je trochu víc archaický, ale zároveň zas metalově melodický...Creatures beru jako přímého předchůdce prvních alb W.A.S.P.
Jak se vám líbí ta jeho aktuální sólovka?
Frehley byl dobrej střelec, nebál se jít do v té době nových věcí, jeho hra měla trochu takovou tu pouličně-punkovou razanci, špínu a zároveň sóla měla myšlenku. Dodnes je Ace Frehley vzorem pro všechny rockerský kapely typu Turbonegro, The Hellacopters, Backyard Babies...z jeho nástroje prskala elektřina na všechny strany. S Crissovým přístupem k rocku - nesrovnatelné.
powerslave89 - [21.11.2009 17:45]
Stray - [21.11.2009 18:02]
Jj, Criss to byla opravdu celkem traga. Absolutne se to nedalo srovnat s E. Carrem nebo E. Singerem, coz si moc dobre uvedomovali a verejne se s tim netaili i G. Simmons a P. Stanley.
Napriklad desky Dynasty(az na jeden song) a Unmasked a Psycho Circus(tak jako i A. Frehley) vubec nenahraval.
Je to hodne znat na vybornem restrospektivnim DVD Kissology (1 - 3), kde jsou k videni asi 3 nebo 4 cele koncerty po reunionu v maskach v roce 1996. Hruza, ty bici mistama lechta tak, ze skoro nejsou slyset. Byl a je to proste spis swingovej hrac. Kiss potrebuji uder, kterej mu vzdycky chybel.
Na druhou stranu vsichni kytariste, kteri prisli po A. Frehleyem sice byli technicky lepsi, ale jemu se dodnes neda uprit spoustu vybornych napadu a inspirativnich kytarovych licku.
Jeho album CAT1 mam nahodou rad :) Taka Good Times, či Brooklyn...hmm :)
ale mam ho rad mne zse frehley dako nebol po chuti
Nic extra muzikant, v porovnání s jeho nástupci téměř komický ( to by zas až tak nevadilo), ale hlavně v mládí nezodpovědnej jouda bez vkusu (sólo album vše vysvětluje) a potřebného zápalu pro muziku (takhle penízky, holky a chlastáníčko to jo :-) ). To je tak když se obyčejnej italskej chlápek z Brooklynu stane přes noc legendou.
čo je zle na Crissovi? :(
Jasně, já nechápu lidi co fandí KISS a zároveň tvrdí, že to pravé bylo jen období v maskách s Crissem a Frehleyem. Criss to je ta největší hrůza jaká byla v téhle kapele a album "Dressed To Kill" je vyloženě slabé (jediná pecka - "C´mon And Love Me). Revenge je dobrej námrd, mám rád KISS bez masek!!!:-)
Mě se nejvíc libí Revenge, přirovnal bych to k Dehumanizeru od Black Sabbath (tuším vydané stejný rok), obě desky jsou podle mě to nejtvrdší co kdy tyto kapely hrály. Crazy Nights i přes tu pompu jsou naprosto v pořádku.
daveyy - 80 léta [19.11.2009 23:40] < Creatures of the Night jsem neslyšel, ale nechce se mi uvěřit že by byla tvrdší a temnější než Revenge.
Nemůžu si pomoct, ale sestava s Brucem Kulickem a Ericem Singerem mě oslovila nejvíc. :-)
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek