VEIL OF CONSPIRACY - Shape of Grief
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na živo se mě líbili hodně, Peter a jeho šou! :-), mám rád song Aladin ze Symetric :-), ale zvukově se mě to moc nelíbí. Prostě to chce lepší studio, kde umí tenhle styl udělat a vdechnout tomu tu Vámi postrádanou duši.
Jinak chcete dobrý SK prog? http://bandzone.cz/kalijuge
Tohle album je výborné, ale zkuste si zažít tuhle skupinu naživo! Naprosto unikátní zážitek. Hráli nedávno v Děčíně a byl to pro mě snad nejlepší koncert roku 09
amatercina
to RIP : Banskobystrické , nie Bánskobystrické :-P
...a album je myslím tak na 5/10 a to som z BB :-)
no neviem
po vypocuti ukazky na myspaci .... hmm
mne to cele znie ako keby dala na progress nejaka 3. triedna svadbova kapela ,a dokonca sem tam vyuzije aj zvuky tej samohrajky. strasne amaterske to je. chyba tomu groove , rytmika je vobec taka neista , ale vobec co je najhorsie su sola, je smutne ked skoro cely priestor sa snazi vyplnit gitarista ktory asi o feelingu a harmoniach nepocul :( mne osobne to neskutocne reze usi.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Vložit diskusní příspěvek