THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Limitka dnes došla a na první poslech zatím velmi dobré a řekl bych, že se to ještě zlepší.
Album je to skvělé. Dnes mi poslali limitku This Mortal Coil, tak snad brzy dojde.
nuda, asi som hluchý :(
Co sa tyka Dream Theater . Posledny album Black Clouds atd.Je vyborny...Hoci som spociatku hovoril, ze je to nuda, zapocuval sa a zistil , ze je skvely a nadpriemerny album. REDEMPTION vsak nahrali nieco este viac kvalitnejsie..Neuprimnost,a ko tu nejaky rýpal napisal nevidim. 11 bodov z 10-tich..!
Inu...Dream Theater tras sa...Dobry album...
Opravdu intenzivní záležitost - vynikající deska, někde mezi 9-10, ještě si to musím párkrát poslechnout.
Pre mna fantazia.
Tak to som uz od Progress metalu necakal ,ze sa takto pozastavim a nadchnem.Su prej v Plzni treba zvazit ci neist. :)
K DT se tady vyjadřovat nebudu, ale Snowfall je naprosto peckoidní album. Krása.
Ja myslím, že si z diskografie Dream Theater môže každý pre seba niečo vybrať a to je tiež plus...pre mňa sú najlepšie Awake, Falling Into Infinity, Metropolis Pt.2 a Octavarium, ale rešpektujem ak sa niekomu páčia iné albumy. Nie je to nič iné, ako vec vkusu...
Krásná práce, netřeba nic dodávat!
první disk je takový dost problematický, to bych chápal, ale disk druhý je čistá pohádka :)
Six Degrees nepovedený vtip? Inu, Stray. :))
Nepovedená ve smyslu - NUDA, už je toho příliš. :-)
Hele, jak kdy. Některá alba DT beru jako hodně nepovedený vtip (Six Degrees Of Inner Turbulence), jiná naopak jako adepty na TOP příslušné dekády (Images And Words). Z mého pohledu byla u DT celá 90tá léta povedenná a krom Octavarium celá tahle dekáda naopak nepovedená. :-)
Jenže DT jsou i písničkoví, jinak by nikdy nemohli být tak úspěšní. V tom také spočívá jejich kouzlo. V té hromadě tónů je téměř vždy ukrytá silná píseň. A tu onanii, přesněji exhibici, dokážou stále ještě náležitě podat.
Co je na exhibici povinného? Je na každém jestli chce dělat písničky nebo onanistický sračky.
Ano, Falling a Octavarium se v tomto bodě (snaha o větší líbivost, resp. písničkovost) protínají. I z hlediska "povinné" exhibice jsou to velmi umírněná alba.
ja tiež
Falling Into Infinity je parádní deska, mám jí určitě radši než Metropolis Pt.2.
LaBrie sa v rozhovoroch vyjadroval skôr o tom, že ich do toho tlačilo vydavateľstvo a takmer sa vtedy kvôli tomu rozpadli. Takže možno aj mali v úmysle byť "radio friendly" ale niekto im pritom stál za chrbtom. :) "Radio friendly" sa im podľa mňa v plnej miere podarilo byť na Octavariu.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek