Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
První a poslední skladba mazec, mezi tím DF standard.
Jo, strašně příjemná deska, jakkoli to vypadá jako nonsens, člověk zavzpomíná na doby, kdy ho naivně mrazilo při poslechu Vobiscum Satanas :-)
Dobré to je.
zpěvák je hlasově celej Magus Caligvla :) přijde mi to dost podobny
Novinku som počul zatiaľ ba raz (hanba mi). Silný vokál, zaujímavá melodika, poriadne klepačky a ten zvuk... Na rozdiel od rôznch post záležitostí mám pocit, že počúvam poriadny metal. Well done
Mne se to při prvním poslechu zdálo poněkud fádní, stejné a málo "rozmanité". Teda, ne že bych čekal saxofony, housle a já nevím co ještě. Teď tu desku ale poslouchám furt dokola a rozhodně se nemusím přemlouvat, protože mne začala kurevsky bavit. A čitelný zvuk kvituji !
dobry
dobry, povedlo se. a skvelej zvuk.
nej skladby:
01. Unchain My Soul
04. As I Ascend
09. Where Shadows Forever Reign
unchain my soul je fakt skvělá skladba :)
vychází hodně dobrých bm alb, jsou dobré roky :)
Hlavne bicie masakrálne. Ale tiež aj gitary.
Black moc neposlouchám,ale když už jo tak většinou poslouchám Satyricon a nebo právě Dark Funeral.Novinka se mi líbí,opět pořádná "romantika". :)
Ako sa pozdáva novinka? Ja som nadmieru spokojný. Po dlhých, skoro siedmych rokoch, vyrukovali Satanáši s veľmi silnou nahrávkou. Konečne poriadny BM album, po dlhej dobe, pre mňa. + ten nádherný cover. Krása.
venku je druhá ukázka z připravovaného cd Where shadows forever reign
♫
Dark Funeral a obal od Necrolorda? Nádhera!!!
http://www.cmdistro.de/Category/Dark_Funeral_Re/74
The Secrets Of The Black Arts
No, musím říct, že já, jak už je tomu pomalu pravidlem, starší alba docenil až poměrně později, než kdy byly nahrány. Člověk byl zhýčkaný novějšími nahrávkami se ZDÁNLIVĚ lepším zvukem a až později zjistil, o jaké perly vlastně přicházel... No a o návštěvách fesťáků, kdy jsem si nechal ujít některé bandy a potom jsem si drbal hlavu, to ani raději nemluvě. Pak přijde takováto smutná událost a ten čas už nikdo nikdy nevrátí!
tomimmortal: A navíc si vytvořit osobitý skladatelský rukopis, který se na první poslech rozpozná i mezi často tak splývajícími kapelami, jaké v black a death metalu jsou. Všechna čest!
Smutný to moment, kdy jsem se tuto zprávu dozvěděl. Není mnoho těch, kterým se podaří nastartovat k životu a rozjet tak zásadní kapely jako Dark Funeral a Necrophobic a nahrát natolik kultovní alba jako The Secrets Of The Black Arts či The Nocturnal Silence nepochybně jsou. R.I.P. Blackmoon ! See you in hell !!!
David: Bohužel ano. A vypadá to nějak hodně nešťastně, na Mortemu je i vyjádření Lorda Ahrimana:
http://www.mortemzine.net/komentare.php?id=1891
http://metalopolis.net/news.asp?id=27843
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek