INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
ARKONA - Goi, Rode, Goi! - zpět na článek
-
Zdenos
8.3.2016 00:13fajn deska:) následující Slovo mi přijde už taková mdlá
Archangel
10.11.2010 18:07tvl skáčuca mařena :-D
pp
10.11.2010 18:01Já bych řekl, dle názvů skladeb,že texty by mohly být něco ala Russia über alles. Nu, když je to baví...
Ale těžko říct, studovat ty texty rozhodně nehodlám. K muzice už bych byl konktétnější - ultraheroická kýčovitá hovadina (tak to vidím já)noizz
10.11.2010 16:14wow!
to je shit!
hlavne tá skackavá Marfuša s líškou okolo krku
walram
10.11.2010 15:33To Lunetyk: Jako neznalý textů Arkony bych se rád otázal, v čem spočívá její "náckovina"? Vážně by mě to zajímalo ...
Lunetyk
10.11.2010 14:15Takový náckoviny sem taháte. Není vám ani trochu stydno?
Ricardinho
2.2.2010 16:05Spevacka vyzera dobre, v kazdom klipe ma slusny sexepil, bohuzial hudobne je tato kapela pre mna prilis popova a nudna. Vo vseobecnsti takuto hudbu velmi nevyhladavam, ale ked uz mam naladu na vychodoslovansky paganmetal, doporucil by som urcite skor Temnozor, Drudkh, Graveland alebo Nokturnal Mortum. Tiez mi o dost viac hudobne sedi polska Arkona.
Stone
25.1.2010 07:48Marigold: :-))))))))
Reaper: No, začíná to jako Alkehol :-)))))))
Radalf
25.1.2010 00:22až na poslední větu bych to podepsal
Shearer
24.1.2010 23:51Zpěvačka mi nevadí, ta slovanská melodika je aspoň něco novýho narozdíl od těch tisíckrát napodobovanejch Tarj a Sharon. Jenže samo o sobě to nestačí, protože ta hudba je naprosto, ale opravdu naprosto neoriginální, tisíckrát přežvejkaná, všechny Folkearthy aspol. jako by z toho vypadly. Navíc ta trapňoučká pagan image. Že na tom ujíždí někdo komu je nad dvacet je už na zamyšlení. Když paganmetal, tak jako Beltain
Archangel
23.1.2010 11:13minule som si vypocul ten predchadzajuci album a celkom nuda a sed
Rudi
23.1.2010 10:33jony, to bolo asi po rusky, že? Máša sa nevie anglicky naučiť ani tých pár kecov medzi pesničkami. Na Brutale to bola riadna hanba.
Darkmoor
21.1.2010 15:55Reaper - [20.1.2010 16:33]
aha, tak už chápu, proč to píše luboš:)))bikarbona
21.1.2010 14:35Arkona
Arkonu mam rada a s novym albu som plne spokojna.Priniesol to,co sa mi paci a co si rada vypocujem.V porovnani s predchadzajucim albumom mi tento pride akoby uhladenejsi.Neviem...je to moj pocit.
gotta
20.1.2010 16:55se jí to splnilo...všude je sněhu a sněhu
jony
20.1.2010 16:40nedával kdysi nekdo na forum link, kde zpevacka volala po bile evrope? :-)
Marigold
20.1.2010 16:34Neznamená ARKONA rusky ARGEMA?
Šílenost... Možná tak před pěti lety bych tomu dal 7/10...
Reaper
20.1.2010 16:33http://www.youtube.com/watch?v=n1M7iRuAWuE
MI bohatě stačilo tohle...
m4xp4yn3
20.1.2010 15:49Jenže v těchto tóninách zpívají všichni rusové. A na Mášině hlasu není nic, co by vyčnívalo z řady ruských folkařů/ek.
james
20.1.2010 09:04no
mě ta zpěvačka sere ještě víc než Deadmana
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek