THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
pekny clanek, zajimave nazory a nektere i opravdu pravdive, nicmene je treba si take uvedomit, ze vetsinou nabidka se odviji od poptavky, takze nikdo nemuze ocekavat nejakou masivni medialni masaz pro kapely, ktere zajimaji hrstku celkove populace v nasi zemi
Najhorsie na tom je ,ze ludom staci co ide z tych nehoraznych rozhlasových staníc ,vynasaju do nebies podpriemernych ale zato skutocne otravne ukecanych moderatorov ,ze proste vobec nehladaju alternativu a pritom pravo na vyber je jedna z najdolezitejsich veci.
Čurby to vystihol k veci v rámci toho, že sa bavil o extrémnej scéne a v podstate o totálnom podzemí, kde za veľký úspech možno považovať napr. zabodovanie Lykathea Aflame. Zvlášť do kameňa tesať to, že keď je v kapele 5 ľudí, fungovať musia všetci piati, jeden to neutiahne. Dejvy pre zmenu načrtol, aká lotéria je posielanie promáčov, s tým BZ by som to ja zas až tak optimisticky nevidel, ale na druhej strane jeho poslucháčsky záber je zrejme väčší než môj.
v-dur - [29.1.2010 11:21]
Tak jste alespon na dobre ceste prorazit/uspet v zahranici :-)
Hlavna pricina by sa dala povedat jednym slovom - VYHOVORKY....vsetci sa vyhovaraju stale na nieco a potom sa vyplakavaju, ako je to tu mizerne...v CR je to ako tak dobre, ale u nas tych kapiel poznam minimum - Hromovlad, Sanatorium, Depresy, Pathology Stench (teda dufam, ze sa nemylim), Castaway, ...a na viac....teda neviem
no vidíte, a keď ako jeden z mála webzinov ignorujeme dvojité štandardy a domácim kapelám nakladáme podľa merítok zahraničnej produkcie, tak nás všetci majú za pseudointelektuálnych namistrovancov :)
WINTERSUN - no...nemam slov. Povedal si to uplne presne. A preto je nasa scena na tom tak, ako je..
Martin Cech a Daniel Jordan velmi trefne... z nekterych ostatnich odpovedi jsem fakt v rozpacich... no a oprasovat doom, byt vyborne zahrany nicmene porad jen vime ci kopie... ehm :-(
Michal Husák to vystihl naprosto přesně, jeho odpovědi na třetí otázku 1) - 4) vytesat do kamene.
Zaujimave citanie diky za oba diely clanku. Tiez si myslim, ze domaca rockova/metalova scena zufalo nestiha kvalitativne na kopie kopii v USA, SWE, FIN a vacsinou dovody su zname - cest vynimkam:
1. Hrozne zly a zastaraly zvuk na nahravkach - existuje sice niekolko tunajsich studii, ktore vedia poskytnut modernejsi sound pre metalove kapely (kedze dnes fici metalcore, tak vsetci hura podladit a distortionovat odusu), ale max na urovni Machine Head z roku 2002.
2. Vacsinou otrasne vybavenie nastrojov. Hybridne komba z Ciny, akciove Ibanezy a lacne Korgy skutocne nestacia na spickovy sound.
3. Slabucke piesne, bez nosnych melodii, riffov, alebo aspon dobreho motivu.
4. Podiova show bez napadu a energie. Trasenie hlavou, tocenie vlasmi a prechod spevakov z jedneho konca podia na druhy je este lepsi pripad.
5. Mysliet si, ze hudbou sa da zivit. Nahravky su v sucasnosti iba pozvankou na koncert a propagacia kupy kvalitne urobeneho merchu.
6. Lenivost mnohych kapiel a hudobnikov, amaterizmus, malost, neschopnost prijat nove, nepredvidavost zachytit trend ktory prave leti..
a ano vo FIN napriklad je velka podpora rozvoja umenia ako takeho. Hudobne skolstvo je na vysokej urovni, studenti maju obrovsky rozhlad a vedomosti uz na urovni tamojsich zakladnych hudobnych skol, rockova hudba ma velku podporu atd.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek