Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
co konieckoncov ani nebol zamer
Zde je krasne videt ze nikdy se nezavdecis vsem...:)
Mbody: neboj, dočkáš sa...
Mbody : naprosty souhlas, takova mrdka nema v top100 co delat :-)
GRIP Inc 61 miestro? Vysmech a prve faux paus v rebriku. Cakam na dalsi pruser....
já bych úplně zrušil recenze a psal už jenom Vlahally
...
Se smějete, ale v Bruntálu nějaké kapely i skutečně jsou! Jo a Hrnec(ssoge) maká v Ostramu tamtéž, esli se to počítá...
já bych místo Bruntálu upřednostnil kraj jindřichohradecký se zvláštním přihlédnutím ke Kardašově Řečici ...
a nebo zebricek nejmene prodavanych alb kapel z Bruntálu v období 19.4.1984-26.7.1998
Ale žebřiček nejlepších metalovejch alb v historii ČSSR,ČR a SVK by také mohl bejt.
Dalas: "Stay tuned for moooaaaar info!" :)
Na tuto otázku spolehlivě odpoví pravidelné sledování našeho žebříčku.
umístí se aj nějáká tuzemská kapeal (CZ/Sk)?
v-dur: to, co by zde bylo na 150. místě
Prekvapuje ma, že Crack The Skye ešte nikto nespomenul
Nejaká Gojira by sa tam mohla zatúlať :)
A Stray by mohol este spravit nejaky podobny rebricek ako linky nizsie :)
http://gayinfo.tripod.com/gaytop100.html
http://slog.thestranger.com/2006/08/the_top_50_gay_album
Naopak, tak dobre vas mame prectene :-)
tak malo poznate redakciu MP :(
Vytahnete plavky a opalovaky, bude tepleji...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek