Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čekání na to, že se u řebříčku umístí Queens of the Stone Age, jsem už vzdal a ejhle, jsou v top10. Díky.
V žebříčku mi v podstatě nic nechybí. Některé skupiny jsou v něm třeba zastoupené jinými alby než ktérá bych zvolil já, ale tak co..
Kde je?
Těch kapel co chybí je hodně, ale že vynecháte THERION jsem vážně nečekal.
To Angus : City je z roku 1997 , skôr tam chýba ich album Alien .
A od Devina tam kludne mohla byť tá Terria alebo Accelerated Evolution a to rovno v prvej dvadsiatke .
Ale rebríček redaktorov je aj tak celkom pekný . :-)
Můj TOP
Tak za Opeth jsem rád. Mile mě překvapilo umístění Ephel Duath. No a co mi "v první desítce"chybí?
Zmiňovaní Strapping Young Lad - City, Devin Townsend - Synchestra a od Opeth ještě Damnation. Jinak mě nic mimořádného nenapadá...
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek