OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
tak to zase moment, dillinger me ani nenapadli, kdyz jsem ty prispevky psal... s tema nemam sebemensi problem a ostatne mi ani neprijdou jako nejaky vykrik posledni doby, vzdyt uz je to peknych par let, co zacali, a rozhodne jsou skutecnymi pionyry..
A tak trebárs Dillingeri (aj ich niektorí nasledovníci) sú inovatívni viac ako dosť. Ak teda pripustíme, že sa o škatuľku metalcore aspoň špičkou topánky obtreli. :)
bring me the horizon je ukazkovy priklad - chytlava tvrda popina, ktera bere to nejlepsi ze vseho mzonyho.. jako dobry, ale nic novyho tam pro me neni, kdyz budu mit na podobnou hudbu chut, tak se stejne spis vratim ke svym senilnim vykopavkam kvuli nostalgii :)
neco na tom muze byt, ale od "parplu" k thrashy nebo deathu je prece jen notnej kus, kdezto vsechny ty novy jakoze agresivni naslapany kapely zni uplne stejne a jen (obcas i zajimave) michaji uz davno slysene - o zadnym dotahovani do extremu, zivelnosti nebo inovativnosti se neda vubec mluvit.
jediny v cem jsou lepsi je hitovost, zapamatovatelnost, stravitelnost - coz nekdo muze kvitovat a mozna mu to bude stacit i k tomu, aby podobne preslechtene tvrde kytarovky povazoval za revoluci :))
Sicky, Subeer, máte recht.
BMTH je presna ta svetla vynimka, ktora potvrdzuje pravidlo. A to som prosim vyrastal na "klasike". Hlupe podcenovanie kapiel podla vyzaže je pochopitelne, ale zial i velmi obmedzene. 99 per podobnych kapiel hraju sracky, BMTH su vsak pre usi potesenie.
ok, mozno sa jedna o vynimku - mne potom ako som sa posral z noveho BMTH boli odporucene kapely Architects ("BMTH je skoro ako Architects...") a War from a harlots mouth, ale musim skonstatovat, ze ma vobec nenadchli (dokonca vzbudili opacny pocit) ...
ale kazdopadne som v malych kluboch v Londyne videl hrat mladych chalanov s takou zlobou a nasadenim, ze fuuf, kam sa dnes hrabu kedysi nasrati 40tnici :)
ok, mozno sa jedna o vynimku - mne potom ako som sa posral z noveho BMTH boli odporucene kapely Architects ("BMTH je skoro ako Architects...") a War from a harlots mouth, ale musim skonstatovat, ze ma vobec nenadchli (dokonca vzbudili opacny pocit) ...
ale kazdopadne som v malych kluboch v Londyne videl hrat mladych chalanov s takou zlobou a nasadenim, ze fuuf, kam sa dnes hrabu kedysi nasrati 40tnici :)
inak aby sme boli spravodliví, za našich mladých čias si vtedajší metaloví fotri imho museli hovoriť to isté ;)
BMTH som nazivo nevidel, ale co som mal skusenost, tak mnohe nahypovane mlade kapely s nabusenymi CDckami s ultragigamega zvukom boli na zivo tragicke - totalne pozerstvo, totalna trendovost a ziadne gule...ako divadielko pre deti, teda lepsie povedane skor detsky muzikal, kde tanecne figury prevladali nad hudobnym posolstvom... :)
myslel som, ze uz do tejto debaty neprispejem, ale jedno mi neda...
je sranda vidiet "spomienkovy optimizmus" u tipkov, ktori sa dusuju ako strasne nasrana, spinava a nasadena bola ich oblubena kapela ked ju poculi 1vy krat pred 10-15 rokmi, pritom nenavidia novu generaciu, ktora je miestami o poznanie tvrdsia, nasratejsia, extremnejsia... nehovoriac o tom, ze vidiet koncert 40tnikov a dnesnych "zlobivych" 20tnikov je neporovnatelny... 40tnikom tu agresiu a zlobu akosi neviem uverit.... samemu mi taha na 40 (mam 31 :D ) ale stale vyhladavam u novych kapiel to co ma bavilo pred 15-20 rokmi.
sorry, chcel som si len trochu pokecat s metalistami (kedze ma vdaka BMTH opat zacal bavit metal :) )
sicky: presne tak ! Tyhle debaty jsou vecnejsi nez nase pratelstvi se Sovetskym Svazem.
ty voe, neskutočné. Nikdy nekončící hádky starý oldschool vs. nová vlna. Přijde mi to jak v 80´s, když párplisti/zeppelínisti nadávali na thrash/death.
Presne tak, Marigold, do bodky súhlasím! SOTS je u mňa jeden z najlepších metalových albumov vôbec ...
A DVD "The Flames Of The End" už mám objednané, takže sa teším :).
BTW, tím příspěvkem nemíním nikoho z diskuse, jak by se mohlo zdát. Respekt :o)
Tyhle mladé metalcoristy vyházet z oken, dodnes si pamatuju, když jsem si někdy v roce 99 poprvé pustil Slaughter Of The Souls... jak říká kolega Rudi: niečo krásné. O tom nasazení a špíně si ta podle šablon nakérovaná a podle příručky vzteklá mládež může nechat jenom zdát.
Ked už je reč o Carcass a At the gates.Recka na heartwork bude v nedeľu.Bude na budúcu "bitúnok duše"?Už by sa aj patrilo.
Já nějak nevím, Carcass jsou pro mě sice top, ale v rámci objektivity jsem si projel myspace těch horajzontů a musím říct, že víc než dva riffy jsem v celém play listu neslyšel. Což je méně než v libovolných 15 sekundách Heartworku. Komu se nelíbí Slaughter of the Soul, musí být vážně nějakej divnej :)
ja sa nechlubim - je to realita. u mna to funguje tak, ze z toho kvanta hudby, ktore mi prejde usami - to co ma chyti na prve pocutie - je to co ma potom bavi dlhsie.
kapelam, ktore respektujem (patri tam mimochodom aj ATG a C'ss :) ) davam viac sanci, ale az na par srdcoviek odmietam marnit cas "snazenim sa pochopit" nejaky albumu. ako vravi jeden moj kamos "life is too short for boring music" :)
"a hlavne non-stop" - tim bych se moc nechlubil :))
(resp. pak dokaze clovek tezko skutecne vstrebavat)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek