OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ken Owen je v pořádku, hodil MI paličku a na to se nezapomíná! :-)
na heartworku to nevadí tiež..
pôsobí to rokenrolovo, čo je iba plus..
Dočkal jsem se!!! konečně někdo řekl, že král je nahý..!! :-) Bicí na CARCASS, ač je to jistě legenda legend - jsou sem-tam lítající až bůh braň! Ale možná je to "jazzové" nebo "věc feelingu" - na to se dá svést všechno :-):-):-) Což je podobný případ jako Foddis na "Spheres" (tam mi to ale, světe div se, nevadí :-)
žeby konečne metalová kapela, ktorá nemá blízko k vážnej hudbe, nie je lepšia než jazz a dokonca v nej nepočuť ani pink floyd? :-O
Ako konzervatoristu ma Carcass nikdy nebrali..
Jasně.. proto je tam to slovo "sráči" :))). Bohužel neznám žádného konzervatoristu v oboru vážné hudby, co by si ujížděl zrovna na Carcass:)))
jazz(rock) opět jako etalon kvality :-))
Všechny nepřesnosti jsou záměrné, ne? Viz bubenický výkon Steera v Červeném trpaslíku. Neříkej, že to nedělal naschvál - koneckonců, nenapíše někdo recenzi na kapelu Smeg and the Heads? Když je personálně spřízněná s Carcass
Ta nepřesnost bude záměrná, to je jasné.:-)
Ten můj známej je čirou shodou okolností profesionální bubeník a bubnový publicista z Muzikusu:))
eh, blbo vyjadrené.. skrátka nepoznám tak dobrý album, na ktorom by boli také nepresné bicie :)
čo je celkom výkon, keďže nepoznám nahrávku s väčšou nepriamou úmerou medzi kvalitou albumu a presnosťou bicích :)
Tak jeden album Kreator aspoň z poloviny dobrý je, i když stylově je to naprosto něco jiného:) Nicméně znám i několik jazzrockových sráčů/profesionálů, kteří jako jedinou věc z metalu poslouchají právě Heartwork
chcem počuť ten tajný a skrytý album KREATOR, ktorý je aspoň spolovice takýto dobrý ;)
Nejlepší album metalové historie !!!!!!
Další diskuse k tomuto článku jsou už tudíž bezpředmětné.
Zásah. Kreator s jiným zvukem (to, co zbylo z Necrotism) a líbivějšími sóly- samozřejmě, proto je to taky taková pecka:).
Až si říkám: mám vůbec něco psát k albu, které všichni vynášíte do nebes? Mám provokovat tím, že mi to příjde jako okopčený Kreator...bez špetky nápadu? Hm, raději ne. Mizím :-)
Nebyl, jsem debil, tak pisu jako debil :-)
inak je to necroticism, ale to bol určite iba preklep, veď ten album si počúval denne ;)
aha, a nightwish ťa potom neminuli prečo?
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek