MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
po poslechu nového singlu (asi 40tinásobném) jsem si konečně našel cestu i k starším albům... Pokud má někdo pocit, že muzika je pořád stejná a naposlouchává moře náhodných věcí v zoufalé touze něco objevit, Alcest je ta nejlepší příležitost se konečně zastavit.
Ba, pro mě osobně překvapení a objev roku. Krásná věc.
recenzia na tohtoročný Les discrets nebude? myslím si že Septembre... je ešte lepší počin než Éscailles...
Alcest
Skvelý článok k šialene dobrému projektu. Veľmi ma potešila citácia kde sám autor tvorby pripomína aj čiastočnú negáciu "smútku" . Mnohí ktorí sa stretávajú s takouto hudbou hneď označujú : depresia, smútok ...absolútne nie som smútiaci typ práve naopak. Som rád, že sám autor zabil klinček po hlavičke.
10 / 10
Hlavně každý album je trochu někde jinde. Ale taky se mi líbí Écailles víc.
Je to krásne, najprv si hovorím, toto na Souvenirs nemá, ale ono sa to otočilo, súhlas s deadmanom.
Gay gayovi rozumie.
xD xD
Gay gayovi rozumie.
ani nevíš jak ti rozumím:D
Neguru som planoval pisat, ale po vypocuti som si to rozmyslel :) radsej pockam na Dordeduh
tak já nevím, ale mě to baví i bez gay nálady... kdybych měl čekat na melancholickou náladu, mohl bych se k tomu dostat taky až v roce 2020, takže jsem rád, že mě to baví i normálně:) btw. jsem zvědavý, jestli bude recka na novou Neguru... to se budou hodně lámat ledy! Zrovna naposlouchávám...
mordurek > čas ani nie , skôr treba mať tú správnu melancholickú náladu , a parádne sa to počúva večer :-)
no zatím jsem to slyšel jen 2x, příjemné, ale fakt to chce čas
ja mam lahvinku 5putnoveho tokaje v analku a taky je to dost dobry... ozvi se po velikonocich nebo se zastav na svatem kopecku, od ctvrtka do pindeli budem denne od usvitu do soumraku ukrizovavat nabozenske fanatiky :-)
vike ty na to pivko kdy pujdes ty homokládo. Zrovna mam cecky pomazane deodorantem a je to skvelej pocit
nejhezcejsi brnkacky jsou bathoři
příjemné, ale chce to čas.. hlavně brnkačky jsou opravdu hezké, nejde o takové to klasické tuctové tydlikání..ale už mě to chytlo, tak jsem zvědavej, co z toho nakonec vyleze.. ale nedělám si iluze, do velké míry to bude mou nepoznamenaností žánrem
rozkošne odľahčené, myšlienkovité, melancholické, vyvážené, pekné... 9/10
Marigold naprosto vystihl v několika větách. Dobře ty:))
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek