THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
hoho
Paradny clanok, len mi pride smiešne ako sa z toho hitlerjugend a ten mlady pionier vyvliekli. No tak chlapci, šak to vybalte na rovinu nie ?
ja viem, nezamotavaj to :)
no já to myslel spíš na toho Jourgensena:)
(a stotoznujem sa s Radalfovym "uff", aj v pripade Janovho linku, aj ked to bola len ironia:)
ale ja som sa pytal jeho - preto, lebo tu uz viackrat pisal o tom, ako pocuva NSBM :)
OUCH!... ufff...
Klypso : Al Jourgensen
http://www.metalopolis.net/art_interviews.asp?id=4579
"Politika v hudbe je podla mna dobra vec, ale iba ked ju do nej vnesie clovek, ktory vie o com hovori a vie to aj dobre podat."
napr.?
Velakrat ked sa clovek povznesie nad symboly, ktore mozu byt zle pochopene alebo nespravne interpretovane, najde tam nieco s cim sa dokaze stotoznit
Politika v hudbe je podla mna dobra vec, ale iba ked ju do nej vnesie clovek, ktory vie o com hovori a vie to aj dobre podat.
Najviac sa m pacil nazor Torhama,
Obhajca každej ideológie ktorá má tak nejako krvavé paprče a príliš to vidno, sa vytasí s tým, že to i ono bolo "nesprávnymi ľuďmi zle pochopené", možno s výnimkou nacistov z čias 1933 - 1945, tí to v zásade vybalili na rovinu.
vike: ano, v cem podle tebe nema pravdu?
dreckus - [26.4.2010 20:21]
vcetne tech ####### o komunismu?
Tak tým si nie som istý.
to isté ti ale narozpráva každý komunista..
Ale ani ten komunistický black metloš nehovorí z cesty.
S tou hnidou z Napalm Death bych se i ztotožnil.
za rovnakých idiotov raz budú dnešní obamovci :)
alebo sa dnes môže priateliť s Churchillom na facebooku...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek