LIAR THIEF BANDIT - Icon
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
S takouto optikou radšej rovno na plastiku, šediny sú fajn.
Ešte stále to nie je zlé, no nejaké šediny po bokoch to už má. S odstupom času mi to príde staré aj na rok 1983. Keď si "vezneme", ako do toho búšili Iron Maiden na Piece of mind, toto je o dosť redšia záležitosť.
Tracy G. - http://www.youtube.com/watch?v=JTrwo2F0amU \m/
Rainbow in the dark!
MAGICA
Zajimavý Magicu tu většina fanoušků pomlouvá a pro mě je to nejlepší album od mistra! Možná je trochu kýčovitá ale má v sobě nádhernou ponpeznost. Jinak naprostý souhlas že Lock Up The Wolves a hlavně Angry Machines se dost nepovedly, jinak je jeho diskografie hodně vyrovnaná. Hodně mě bere i Dehumanizer.
ani stari BS by se za to nemuseli stydet
http://www.youtube.com/watch?v=ELBMjb7nFpM&feature=related
Uz som to sice pisal, ale pre mna je naj album s nim od BLACK SABBATH - Heaven and Hell...ale Holy Diver je kvalita...samo o sebe
Celú Diovu tvorbu som žral s nadšením. Dio bol z mála umelcov ktorý ma nikdy neomrzeli. Taký spevák sa žial už nikdy nenarodí. Moje najobľúbenejšie albumy kde sa tento velikán podielal: 1 - Holy Diver
2 - BS. Heaven and Hell
3 - BS. Mob Rules
4 - Dream Evil
5 - The Last In Line
6 - Killing The Dragon
7 - Master Of The Moon
Toto ja z jeho tvorby osobne preferujem a nepopieram kvalitu aj iných diel kde spieval.
Ronnie James Dio FOREVER!!!
Dobře si vzpomínám, když tahle věc vyšla a dostala se mi do ruky, jak smíšené byly mé pocity z jejího poslechu. Nikdy jsem nepatřil mezi ty, které Ronnie svým, byť velkým vokálem okouzlil. Má rozpačitost z "Holy Diver" přežívá stále a záleží hodně na náladě, abych ji celou kontinuálně poslechl. Dio jistě je respektive byl výborným zpěvákem i umělcem, ale do mě zásadněji nikdy drápek nezasekl. Tak to prostě chodí. Jednomu to voní, jiný to přežije a třetí po pár tónech vypíná. Já stojím zhruba uprostřed.
Stray - [13.6.2010 13:05]
All The Fools Sailed Away . . . a jako co? . . . :o) . . . jo, aha, to ma byt jako priklad "ukazkove hry" G.Goldyho?
No tak to v podstate podtrhuje muj nazor, technicky asi kytarista v pohode ovsem bez vlastniho ksichtu(kterejch je btw mraky i v hodne znamych a uspesnych kapelach, namatkou napr. Richie Sambora). No a sledovat ho live jak doslova nedustojne sudla songy po svych predchudcich . . . . naproti tomu me treba starsi songy prave bavi vic z koncertu, kde je hraje Tracy G, protoze to dokazal zvukove a vzrazove neuveritelne zvednout.
Add DIO skladatelsky mimo, Strange Highways povazuju za jednu z jeho nejsilnejsich pisni vubec. Ma totiz opravdovou silu a hloubku, coz mi na prvnich albech trochu kazi par R´n´R ejchuchu skladeb.
Rozdíl ligy (Craig/ Tracy)...to třeba jo, já to asi nepoznam... ale kdo nahrál "All The Fools Sailed Away" ? Craig nebo Tracy? :-)) Tracy G měl smůlu, že byl v době svého působení u DIO mistr jaksi skladatelsky mimo. :-))
tak asi:)
Ty dvě alba 90, 93 mám zkrátka zaevidované jako méně hitová (ve smyslu 80´s metalové hitovosti) avšak velmi hutná a pomalá. Tak asi...:-)
LUTW za kilo to je parada. Doporucim ti jeste minimalne Strange Highways a to nejen kvuli muzice ale napr. i kvuli textum, ktere zvlast na prvnich jeho albech byly obcas dost "ehm"(no proste R´n´ R).
A jeste se pozastavim nad veci, ktera je mi tady celkem casto predhazovana : "pohled posluchače/ hledače výraznejch hymen bude určitě jiný než pohled kytaristy, kterej se zaměřuje na hru toho kterého borce.....".
Muzu te ubezpecit, ze posloucham tuny muziky z nichz nektera kytaru vubec neobsahuje, takze i me zajima to podstatne = muzika. A DIOva muzika proste o kytare je.
Takze kdyz hrabne do strun Tracy G na strane jedne a Graig Goldy na strane druhe, tak se pri tom primem srovnani musim v tom druhem pripade chte nechte trochu pousmat. To je proste rozdil jedne ligy.
Imothep: Jo jasně, každej to může vidět jinak... pohled posluchače/ hledače výraznejch hymen bude určitě jiný než pohled kytaristy, kterej se zaměřuje na hru toho kterého borce v sestavě DIA. No tak od doby co je Vivian u Leppard, tak mě tahle kapela nezajímá (neni to však jeho vinou), prostě pro mne přestali hrát zajímavé songy...Craig nahrál s DIEM dobré album, i když asi ne tak dobré jako první tři a Rowan byl kytaristou u DIO v době, kdy jsem se dostal k metalu a začal chápat, že nějací DIO existují, pamatuju si jenom, že byl hodně mladej. Jinak první dvě alba jsou KULT a trojka Sacred Heart zas obsahuje trojici songů, které považuji za DIOvi nejlepší - Sacred Heart, Rock N Roll Children a Hungry For Heaven, bohužel naředěné slabším materiálem typu katastrofického závěru - Fallen Angels a Shoot, Shoot. :-)) Lock Up The Wolves asi zakoupím (stojí jenom kilo!!!) abych se přesvědčil jak to sním oprabdu je, to CD můžu udat kdykoliv.
:o)
Stray - [13.6.2010 10:55] no vidis a i presto ta alba vyznam maji = nekoho proste oslovuji. Me zas skoro vubec nebavi alba s V. Campbellem(jeho ucinkovani ve Whitesnake bylo taky slusne receno nic moc, nastesti ne moc dlouhe. Nasel se podle me az v Def Leppard). Jeste horsi je to ale v pripade G. Goldyho a (pro me) vycpavkoveho alba Dream Evil.
Diova muzika proste u me stoji a pada na kvalite a prinosu jeho kytaristu a pro me nebyli ani V. Campbell(toho casu) ani G. Goldy(nikdy) dost vyrazni. Naopak Tracy G(OK, Angry Machines byl preslap, ale schvalne ho zkusim jeste poslechnout), Rowan Robertson a Doug Aldrich Mistrovi skvele sekundovali a posunuli jeho tvorbu na ten nejvyssi level.
- pamätám si na kúpu tohoto albumu na "originálnej" MC na poľskom trhovisku .
- Stand up and shout mi vtedy pripadala ako totálny vypalovák a najlepšia skladba na albume
- druhá najlepšia skladba na albume ( Rainbow in the Dark ) mi svojimi klávesami urobila to že mi sánka spadla na kolená a ja som sa začal zameriavať na kapely ktoré vo svojej tvorbe hojne využívali práve klávesy a tak som neskôr objavil napr. Fear Factory, Crematory alebo Stratovarius.
První tři (možná ještě čtvrté Dream Evil) alba jsou výborná, pak to byl strmej sešup dolu - Lock Up The Wolves - nuda, Angry Machines - to už je vyloženě drzost a Magica je prostě senilní blbost "pohádkového" metalu, ve které neni žádnej nápad.
s tym Dream Evil suhlas.
Pocul niekto ELF, ci sa to oplati zhanat?
Nápodobně. S tím, že moje nejoblíbenější album je Dream Evil. Ale Magica třeba taky nebyla špatná. Bohužel nějak všeobecně zapadla. Suveréně nejhorší Diovo album je Angry Machines, to jsem fakt nepochopil...
Tato mladá švédská skupina v sobě nese esenci rockového pravěku 70. let stejně jako dravou razanci devadesátek a garage rockovou neurvalost. Občas i hitový potenciál, co mi připomněl pecky od THERAPY?. Výborné retro.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Vložit diskusní příspěvek