Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
to Aleš
27.8.2010 11:17Presne tak, bez debaty!!
to Goveman
27.8.2010 11:16Zase mimo :-D, stale o tom istom tocis. Nikto sa nebrani, a vsetci dobre vedia ,ze sa tam nachadzaju. Ale je mimo , aby boli m.m. tak isto ako napr. Slipknot a pod. S tym ma pravo kazdy nesuhlasit.
Aleš
27.8.2010 11:14Protože není mainstream jako mainstream.
Když je někdo skládá kvalitní hudbu a přesně dle svých představ, může se díky svému umu a světové známosti stát mainstreamem, ale to není totéž jako když někdo skládá (někdy ani to ne) to, co je zrovna v módě a díky tomu se pak stane světoznámým a masově prodávaným.
A Bůh ví, jak to ti "volové" co nazývají IM mainstreamem vlastně myslí :-)
Goveman
27.8.2010 11:08Může mi někdo laskavě vysvětlit, proč se fanoušci IM tak zuřivě brání nálepce metalový mainstream? :D
hans
27.8.2010 10:39No... diskutabilne:)
matti
27.8.2010 10:35Metalový mainstream...to je docela zajímavý slovní spojení:o))). Ale pokud to chápu dobře tak by tam spíš měly patřit kapely jako Slipknot nebo Korn než zrovna Iron Maiden.
hans
27.8.2010 10:18Ale. .. nasli by sa kapely, ktore hraju svoju muziku uz nejaky ten patek...Mne sa pacili najviac prve dva albumy - IM a Killers.... To je podla mna klasika. Mainstream Maiden proste su, v ramci zanru. Proste to tak je. Nie je to myslene urazlivo.
Aleš
27.8.2010 10:13Mainstream nemainstream - od roku 1980 si Harris s Murrayem hrají co chtějí, ten kdo zná celou jejich diskografii tak ví, že na každém albu se posouvali dále a dále a když si vezmu jejich první "punk-metalové" album a současné poslední "těžce progresivní" tak jediný rozdíl je vybroušenej styl. Ale zvuk, kvalita hudby a textů je nezměněná - výborná.
Líbí se mi, že když někdo poslouchá Iron Maiden tak má díky jejich diskografii k dispozici hudbu na každou náladu.
A to rozhodně není mainstream. Osobně neznám špatné album ba ani písničku od Maidenů - i alba s Baylem považuji za hudební skvosty - dobře, po vokálové stránce na Dickinsona a jeho barvu a emoci v hlase nemá, ale jenom hlupák by srovnával. Ti ostatní si řeknou - líbí, nelíbí.
Tak asi tak :-) Jak jsem řekl na začátku - metaloví Bohové se vrátili. Zná někdo stabilnější kapelu, která má 15 alb, každé trochu jiné ale každé kvalitní? Já ne.
Mitosis
26.8.2010 21:11Okrem toho to, ze je niekto mainstream ako vysity, neznamena, ze sa neuchyti aj s nie celkom mainstreamovymi songmi. Podla mna je IM i tak pomerne vlezly :D, ale to su len moje (ne)sympatie. Aj John Frusciante zacal svoj posledny album 10-minutovym solom, imho to nie je povrchny album, ale aj tak je to easy listening.
Mitosis
26.8.2010 20:22Na "Radiu Aligator" bol bud minuly, alebo predminuly vikend cely o Iron Maiden. Aj dnes som pocul na tej stanici "Run to the Hills" a este jeden song, ktoreho meno si nespomeniem a to som v podstate len prepinal/pocuval 30 minut.
Trey
26.8.2010 17:24Maideni jsou metalovej mainstream to klidně řeknu,ale za 1-není na tom nic špatnýho,za 2-neni to jejich "vinou" oni si stále hrajou svoje,ALE.Už jste si jistě všimli toho že metal má tendenci stávát se tvrdší a tvrdší.Začalo to Sabbatama,pak přišli Jidáši,Motorhead,Maideni a začali hrát heavy metal,a 3 roky na to vnikl thrash s Metallicou a Slayerama,a přidal se Megadeth a Anthrax a podobní.A pak přišel okolo 90 Groove(v podstatě tvrdší thrash) death,black metal.Pak Nu-metal(což taky neni nic měkkýho) a teď josu ty různý core skupiny a témeř každá dobrá nová skupina alespoň v menší míře používá scream nebo growling,pak se nemůžete divit že Maideni "se stali komerční".
Mirsset
26.8.2010 15:46Zasa sa tu riešia <|>viny.
russel: myslíš ktorý z nich je najhorší či najlepší? ;)
russel
26.8.2010 15:24no já pořád dumám zda převažuje DoD nebo TFF...pořád se nemohu rozhodnout :)
Lullipe
26.8.2010 15:16Tiež zdielam ten názor, že to každým posluchom rastie.
Po BNW najlepši Iron od návratu Bruca.
off: neviem či si internetové hrdinstvo zasluži rešpekt, nenaražam len na ozzyho.
endyamon
26.8.2010 15:02ozzy - [26.8.2010 12:27]
respect!
hans
26.8.2010 13:15Dude - tak, dufam, ze aj ja budem zdielat tvoj nazor.:)
Dude36
26.8.2010 13:08oprava
do takovýchto rozměrů:))
Dude36
26.8.2010 13:08no
já musím říci, že jsem tomu albu dal před nějakým tím časem určitý počet bodů, ale to album roste fakt každým dnem a dneska by to bylo na 10/10. Už jsem dlouho neslyšel takovouhle MUZIKU. Aby mě to nejdřív skoro nebavilo a pak to narostlo do takovýchto albumů.
"Vzhledem k mému příspěvku, bych rád všechny upozornil, že se peru nerad, dokonce to mám od doktora zakázáno. Oni mu tam pak ty lidi vozili. To jen kdyby se tady chtěl někdo zase rvát, nebo se posílat někam."
to All
26.8.2010 12:31Zbohom , nebojte sa
to Ozzy
26.8.2010 12:30Pokial si z Bratislavy tak mozme. Kde? Kedy?
SHOUTBOX
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
DISKUSE A HODNOCENÍ
WARFARER - A Tale Beyond the Pale
ALKYMIST - UnnDerr
THE TALE UNTOLD - Counterculture
PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
XIBALBA - Brain-Feedback
SHI - 死 - Pure Disgust
SEPTARIA - A*
NEJČTENĚJŠÍ
1.
DOVOLENÁ S PADLÝM ANDĚLEM - Výlet do Olsztyna za uctěním Docenta (a VADER)
2.
FAÜST - Death Galore
3.
GLADIATOR II - Když nostalgie nestačí
4.
MASTER´S HAMMER - Jilemnický okultista
5.
SLAYER - Christ Illusion
6.
PÁN PRSTENŮ: Dvě Věže - Dva světy, jeden Prsten
7.
NIGHTWISH - Once