Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
to Stray
Jak seš na tom s jedničkou Chroming Rose?
russel
ruássel v Aréně: Ano toporné, ale pořád lepší než 90% dnešního speed metalu a té kýčovité produkce co posloucháš..:-))
No to já taky. Pro mě je "dvojka" nejslabším albem BG... 2-3 dobré skladby (dvě hymny - Sanctuary a Valhalla + cover) a zbytek o hovně...
Stray...
Keď Ti mám pravdu povedať, okrem zvukovej stránky ma "Follow the blind" nepresvedčil o tom, že je lepší ako debut... Len som na tento názor bol poväčšinou sám, tak som zvedavý, aké reakcie budú prevládať tu...
Ale u Follow The Blind tě opravdu nepotěším :-) spíš zmrazím negativitou.
Výborne!! :-)) Tieto retrospektívne víkendové recenzie zbožňujem... Vždy si pekne zaspomínam, niekedy vytiahnem cd, ktoré som nepočul aj niekoľko rokov....
Budou všechna alba.
Vďaka Strayovi za ohliadnutie za týmto, v tých časoch neprehliadnuteľným albumom svojho žánru.... Dúfam, že sa dočkáme pripomenutia aj nasledujúcej "Follow the blind"... ;-))
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek