Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ja ti nič nevyčítam, to bola (rečnícka) otázka skôr opačným smerom (asi k tým ľuďom, ktorí by chceli ešte viac takýchto predkapiel:)
jj, ludi akurat, necakal som ze bude nejak vela cez 100 ludi... a inak co sa tyka predkapiel, tak par ludi sa pytalo ze preco su len 3 kapely a preco to konci tak skoro... neviem si predstavit jak pri jednej kapele nastavit ani zaciatok akcie :DDD ked ludia chodia vacsinou pocas 2-3 hodin sa to secko zlieza :D
myslim, ze pocet stacil akurat... viac sa asi cakat ani nedalo (UG a basta:)
musím povedať, že som sa takto pod pódiom nevybesnil ani nepamätám - takže díky Vidar, díky Thorn
k tej atmosfére asi toľko, že mne ako komorná neprišla, ľudia ktorí tam boli dali jasne a nahlas najavo, že majú AN veľmi veľmi radi
čo sa počtu ľudí týka, tak pred dvomi rokmi v londýnskom Underworlde ich nebolo oveľa viac. proste UG a basta :)
"Chýbala by niekomu dlaň cez tvár pri pohľade na tridsaťročného, na prvý pohľad rozumného dospelého človeka v tričku s Che Guevarom?"
:D
stejnej setlist jako v Praze...
HevyDevy: měli by především začít hrát When Humanity Is Cancer:)
a myslim, ze Lama Sabachthani by isto potesila aj vas..
jj, predkapely zufale, u AN v pohode vsetko, frontman neuveritelny az na ten zvuk bicich, tesil som sa obzvlast na kolibricie palby
vyborny koncert. AN uz od prvej toniny bavili a kedze som stal blizsie pri zvukarovi, tak rozoznat skladby mi nerobilo az tak problem, skor ku koncu sa zvuk zacal rozsypat. kazdopadne vynikajuci koncert!
snad sa AN dockame este niekolkokrat.
(co nemozem povedat o predkapelach, a nebudem sa krotit ako v-dur, cista mizeria, nepocuvatelne sracky, ktore sa dali odtrpiet jedine tak 100m od klubu.)
http://www.youtube.com/watch?v=VrQOGBnTpe4
na začiatku je ten mickov rozhovor s prvými radami :)
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek