Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Děti mají po obědě spát a ne si hrát na drsňáky...
ty vole, to je zase slint...
RIITIIR je VELMI DOBRÁ! Enslaved snad nedokážou nahrát špatnou, hovno... průměrnou desku, takže sáhnutí po jakékoli placce není mimo, to dokáže málokdo .... pohledem z druhé strany je otázka, jestli Gruttlovci ještě někdy přehodí výhybku, jak to dělali v před desíti, patnácti, dvaceti lety... každopádně, když to srovnám se soudruhy Mayhem, kteří žijí už osmdesát let z jednoho demáče, jsou Enslaved naprostými věrozvěsty ... asi tak bych si představil Emperor, kdyby ještě hráli ... famózně, ale stejně...
RIITIIR - zazracny album, parada, a ked nam do toho este nasnezilo..:) posledne kusky od tychto vikingov su proste skvosty
No mňa títo chlapi nesklamali ešte nikdy a aj novinka (aspoň podľa ukážok, čo som počul) sa zdá byť vynikajúca. Čo album, to istota kvalitnej hudby!
Riitiir - prvé vypočutie a veľká spokojnosť.
tak po atmo stranke navrat k starym albumom. Mozno to je sposobene aj tym, ze su na tom EP texty v Norstine, aj ked hudba sama o sebe nie je nejako surova, ani rychla. Mna Enslaved nesklamali este ani raz teda. Opat silna nahravka.
Co hovorite na nove EP "The Sleeping Gods"? Podla mna je to fajn, moc fajn. Stale si drzia svoju latku a da sa povedat, ze nesklamu...
"IHSAHN se svým šmrdláním" - Díky moc, dlouho jsem se tak nezasmál.
První dva songy jsou výborný, o tom žádná......prostředek je docela o ničem a v závěru kvalita zase roste, ale první dvě písničky jsou nepřekonaný...neni to špatný. Víc než jsem čekal.
.jpg "the axis"){kind=icon}
a neviem co sa tu spomina Melechesch neni to zla muzika ale s novym enslavedom to nema nic spolocne nechyta sa to na nich ani zdaleka!!!
Axioma sice není bůhví jak převratná deska, ale zdá se mi výborná. Riffy z Ethica Odini zabíjej a zrovna tak v dalších kusech. SUPER!!! Naživo jsem je viděl jen na Brutalu, ale bylo to neuvěřitelný... o deset tříd výš než všichni počmáranci dohromady...
Jak kdosi z těch pisálků píše, je to oddychovka. Ale jaká! Hodnocení redakce chápu, ale pro mě jako skalníka je to 9/10. A letos je už asi můžou u mě překonat jen noví Agalloch, které jsem ještě neměl čas pustit. Kvůli Enslaved samozřejmě :-)
vážne
je to dosť dobré!
kurva!najlepsi enslaved!!!
MELECHESH jsem párkrát poslechl a zatím mi to moc nechytlo. ENSLAVED mne baví víc.
Noví Melechesh sú výborní , u mňa to neskutočne narástlo , treba však na to mať tú správnu náladu .
Dal by som za 9 .
mají občas neskutečný drajv (Melechesch).. hodně tam dělá skvěle napsaná basa. Jo a závěrečná skladba je skvělá. Zatím mám druhý poslech a baví mě to víc než noví Enslaved.
Melechesh už jsem dal několikrát a stále mě to nechytlo...
Je to mimo, ale souhlas s jamesem a těmi Melechesh. Zas taková pecka, jak z toho všichni dělají, to není.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek