MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
DT je má srdcovka, tak proto :-)
Dark Tranquillity imho dtto..
No God Is An Astronaut bol tentoraz vývar
Samozřejmě Dark :-)
Já jsem s výběrem spokojen, možná bych ještě zařadil God Is An Astronaut, snad Datk Tranquillity....
mickej: ptal jsem se na to redakce..., ale nikdo nebyl ochoten recenzi sesmolit vůči jejich averzi k tvorbě Pink Floyd
Presne tak, čo sa týka Nokturnalu... Ich priblblé názory ma nezaujímajú, ale čo sa týka hudby, tak v danom žánri, môžu smelo konkurovať komukoľvek, si myslím!
Ten N.M. nebol vôbec zlý. Milo prekvapil a to podobné, folk, pagan a čo ja viem ešte čo, záležitosti skoro vôbec nepočúvam. Škoda, že tu nebola recenzia. Viem, zase sa niekto vyjadrí v zmysle, že je to NSBM a podobne. No keď tu môžu byť recenzie na počiny rôznych vrahov a ďalších "individuí", ktoré už dokázali, že do ľudskej spoločnosti nepatria, tak by sa snáď recenzia na N.M., ktorí sa previnili len svojou jebnutosťou, dala tolerovať.
Nokturnal Mortum - Voice Of Steel 2009
Valhalla
Ja mam naopak pocit ze tento rok priniesol velke mnozsvo krasnych dosiek:
Agrypnie - 16 [485]
Forever Wolves - Youth To Fear
Les Discrets - Septembre...
Mar De Grises - Streams Inwards
Necrocock - Lesni hudba
Todtgelichter - Angst
Orbs - Asleep Next To Science
The Ocean The Sky - Seasons
Sienna Skies - Truest Of Colours
The Ruins Of Beverast - Foulest Semen Of A Sheltered Elite
Nokturnal Mortum - The Voice Of Steel
Enslaved - Axioma Ethica Odini
Solefald - Norron Livskunst
Grey Waters - Below The Ever Setting Sun
Sicmonic - Somnambulist
Rotting Christ - Aealo
Island - Island
To přijde na řadu až v anketě vidlácká buznomrtka roku...
drahí redaktori i neredaktori a zakopol z vás niekto tento rok o kapelu THE FORESHADOWING a ich album OIONOS?
preboha
1. Danzig - Deth Red Sabaoth
2. Overkill - Ironbound
3. Ozzy Osbourne - Scream
4. Joe Satriani - Black Swans And Wormhole Wizards
5. The Crown - Doomsday King
Moje oblubene albumy su tam + ATHEIST ....hanba mi, v zivote ich nepocul hrat, ale tento album bol proste nasup... Velmi dobre...
Ale jo...Myslim, ze ten vyber MP sedi..
Chudáčku, mít takový trauma.. Ty klucí z Mortemu jsou fakt zlí.
kdysi mě nějaký klučík tuším z Mortemu přesvědčil, že ten týpek z Alcest/Les Discrets je přešitý tranďák. Od té doby mi to vytane na mysli kdykoli o těch kapelách slyším, a proto je nemůžu poslouchat.
To bude tim že Alcest sou profláklejší než Les Discrets:D? Ale mně osobně se taky víc líběj A..
cim to bude? ale Pavel ich v rebricku ma ;)
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek