OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
pohoda:) myslel som to na ich celu tvorbu, nie len jupitera
Něco podobnýho prožívám ted s debutem PESTILENCE Mallevs Maleficarvm. Vždycky jsem ho přehlížel, odradila mě od toho alba blbě nahraná kazeta někdy v 90/91´kdy už jsem jel pravidelně Consuming..., v tý době jsem ten debut přirovnával třeba k počátků Sepultury a jejich poměru, co se potom u té kapely dělo později (zhruba od Schizophrenia). Bylo to prostě přímočarý, hrubý, primitivní, blbě nahraný, takže u toho člověk nesetrval... dneska zjišťuju, ty vole, to je debut jako kráva, normálně PLEŽR TU KIL, kam se sere nějaká posranost Spheres.:-)
pánové, dejte mi čas... :-)
mne to pripomina len a jedine Atheist:) pokial ide o tech thrash death, nikto este nevymyslel nic lepsie
Jupiter je možná parádní deska, ale v rámci diskografie Atheist mi přijde jako nejslabší. Já za nejlepší považuji určitě Unquestionable Presence, kterou jsem docenil až z odstupem času. Vzpomínám, že v době vydání jsem z ní měl dost rozpačitý pocit. Něco ve smyslu: Je to sice zajímavé a originální, ale moc mě to nebaví a hlavně tomu vůbec nerozumím. Dnes tohle album řadím na úplnou špičku extrémního metalu. Elements už mě tolik nebere, ale každopádně to byla opět vynikající deska. Jupiter mě v době vydání vyloženě zklamal (i přes své nesporné kvality), dnes ho považuji za relativně solidní album, které se ovšem ani zdaleka nepřibližuje genialitě prvních tří řadovek.
Mě to připomíná tvorbu Death z doby od Individual po Sound... hozenou trochu do Voivoidska.:-)
Až tak?... Až tak dobrý že by to bylo? :-)
Mne to pripomina nadupany 80kovy thrash...
Zvláštní jak člověk prochází dlouhodobě metalovým teritoriem s pořádně hustou sítí a dokážou mu nějak proniknout doslova parádní kousky, a přitom jde jen shodu blbejch náhod...jako třeba poslech debutu "Piece Of Time", kterej se prostě mi tehdy v roce 91´vůbec nelíbil a hned druhého alba "Unquestionable Presence", co to zas o moc nezlepšilo. Při vší úctě k staré tvorbě, kterou nějak stále nechápu - JUPITER je parádní deska, to vím ode dneška.:-)
Možná to dělá fakt, že rocková hudba zní dobře, když je divoká, špinavá a je v ní cítit malinko "hospody" (vše řečeno trochu nadneseně). Digitální dokonalost a steré vylepšování v počítači to všechno odstraňuje a pak to chybí. Už proto, že aspoň pro mne rocková muzika absolutně nejlíp zní naživo ... a tam nic nafintit nejde ...
souhlas...možná je v tom i kus vzpomínek, které si nechceme nechat vzít...každopádně tahle dnešní zvuková "dokonalost" není vždycky ku prospěchu věci...ale tohle se táhne už od sedmdesátých let, kdy ta alba zněla úžasně a znějí tak i dnes... Každopádně začátek devadesátek = BOMBA!
Ja isto tiež nie - dnešné nahrávky nemajú v sebe takú vášeň ako napr. spomenuté albumy - aspoň mne to tak pripadá, aj keď sú technicky dokonalé, skvelo zloťžené, zahraté i nahraté, no digitálna sterilita im v mnohom uberá na príťažlivosti....
to byla plodná léta....nebo je to jenom nostalgie.....kdoví.....každopádně tato alba fungují i dnes a neztratila za těch x let nic ze svého významu a intenzity. A ten zvuk k tomu patří....asi bych to ani nechtěl slyšet nahrané s dnešní technikou....
Ale taký "The erosion of sanity" od Gorguts tiež stojí minimálne za zmienku, keď už sa tu oháňa rokom 1993... ;-))
Aj keď ten sa drží viac death-metalových základov, oproti ostatným spomenutým počinom z toho roku...
...ještě by se mohlo zmínit NOCTURNUS a "Thresholds" ale to už je jiný rok :-)
No jasně, tam nejí tolik jazzu, ale samozřejmě.
a ještě Death - Individual .....
Atheist-Elements, Pestilence-Spheres a Cynic-Focus! Není co dodat. 1993!!
O co déle trvalo proniknutí do "ELEMENTS", o to trvanlivější láska to je.....skoro DVACET let! Uf!
Miluju Elements a rok 1993!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek