Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Owl splinters
Při poslechu Owl Splinters mám pocit, jako kdybych stál před posledním stromem na světě s nastartovanou motorovou pilou a říkal "odpouštím ti".
nemam ho prave po ruke, ale ked som si ho 2-3x pustal, tak mi prisiel typovo velmi podobny jeho pasazam v DF ;)
ja vlastne zadny promo nevidel, tak netusim :)
jinak Twin od Svarte Greiner mi prijde uplne jiny (a teda mnohem lepsi - ale me vzdycky vic bavila tahle temna Erikova stranka tvorby), kdes sebral ze se nijak zasadne nelisi?
tak ja som to porovnanie samozrejme nemyslel nijak sutazne; ale ked uz sme pri tom, tak sa aspon pri propagacii tej dosky tvaria celkom pompezne :)
"Navyše, paralelné vydanie novej dosky Skodvinovho projektu SVARTE GREINER, ktorá sa v ničom zásadne nelíši od polovice materiálu na „Owl Splinters“"
prosim?? :))
jinak to primy srovnani obou umelcu v tom samem odstavci je podle me zcela mimo - nemyslim, ze by se deaf center snazili o nejakou zvukovou vysperkovanost nebo progresivitu ;)
Díky za info o nových Deaf Center, musím si to poslechnout. Pale Ravine mám moc rád.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek