Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Owl splinters
Při poslechu Owl Splinters mám pocit, jako kdybych stál před posledním stromem na světě s nastartovanou motorovou pilou a říkal "odpouštím ti".
nemam ho prave po ruke, ale ked som si ho 2-3x pustal, tak mi prisiel typovo velmi podobny jeho pasazam v DF ;)
ja vlastne zadny promo nevidel, tak netusim :)
jinak Twin od Svarte Greiner mi prijde uplne jiny (a teda mnohem lepsi - ale me vzdycky vic bavila tahle temna Erikova stranka tvorby), kdes sebral ze se nijak zasadne nelisi?
tak ja som to porovnanie samozrejme nemyslel nijak sutazne; ale ked uz sme pri tom, tak sa aspon pri propagacii tej dosky tvaria celkom pompezne :)
"Navyše, paralelné vydanie novej dosky Skodvinovho projektu SVARTE GREINER, ktorá sa v ničom zásadne nelíši od polovice materiálu na „Owl Splinters“"
prosim?? :))
jinak to primy srovnani obou umelcu v tom samem odstavci je podle me zcela mimo - nemyslim, ze by se deaf center snazili o nejakou zvukovou vysperkovanost nebo progresivitu ;)
Díky za info o nových Deaf Center, musím si to poslechnout. Pale Ravine mám moc rád.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek