MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Owl splinters
Při poslechu Owl Splinters mám pocit, jako kdybych stál před posledním stromem na světě s nastartovanou motorovou pilou a říkal "odpouštím ti".
nemam ho prave po ruke, ale ked som si ho 2-3x pustal, tak mi prisiel typovo velmi podobny jeho pasazam v DF ;)
ja vlastne zadny promo nevidel, tak netusim :)
jinak Twin od Svarte Greiner mi prijde uplne jiny (a teda mnohem lepsi - ale me vzdycky vic bavila tahle temna Erikova stranka tvorby), kdes sebral ze se nijak zasadne nelisi?
tak ja som to porovnanie samozrejme nemyslel nijak sutazne; ale ked uz sme pri tom, tak sa aspon pri propagacii tej dosky tvaria celkom pompezne :)
"Navyše, paralelné vydanie novej dosky Skodvinovho projektu SVARTE GREINER, ktorá sa v ničom zásadne nelíši od polovice materiálu na „Owl Splinters“"
prosim?? :))
jinak to primy srovnani obou umelcu v tom samem odstavci je podle me zcela mimo - nemyslim, ze by se deaf center snazili o nejakou zvukovou vysperkovanost nebo progresivitu ;)
Díky za info o nových Deaf Center, musím si to poslechnout. Pale Ravine mám moc rád.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek