Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
to Zetro:
To je právě to, že k starým kultovním deskám je tu nesmyslně diskuzní forum. 100 lidí sto chutí.Pro někoho je Hammerheart sračka, pro někoho kutt, pro někoho deska s blbým zvukem, pro někoho deska s blbým zpěvákem, pro někoho deska co ho vůbec nezajímá. A pak se tu Stray na.írá, že tu napíšu že recenze kultovních desek s diskuzním forem nemají.Strayi opravdu nemají cenu.
to Stray:
Promiň že se ptám, ale to když po napsání recenze tu je 40 příspěvků- to vystříkneš, nebo seš ve stavu blaženosti?Mně připadá, že tu necháš hádat mezi sebou 10 lid.Není to od Metalopolisu hnusný? Znám hodně fanzinů o metalu, ale nikde ne 60 či více příspěvků.Takže vlastně lidi zajímá , co napíšou ostatní a ne ten co napíše na recenzi desku!!! Není to trochu na hlavu?
Aj kvoli tomu sa moc uz do diskusii na Metalopolise nezapajam
Neni to len typicky cesky rys. Celkovo sa s tym dost casto stretavam na metalopolise.
Schumi
mně osobně to připadá v pořádku, to souvisí s věkem - já taky slyšel pořádně dřív např. komplet Gamma Ray než staré Maideny, proto mi paradoxně jejich stará tvorba připadá hrozně nudná a nezábavná, z každého alba tak tři písně maximálně. A těžko mě nějaký fotříci, kteří na tom vyrůstali, přesvědčej, že je to ten pravej a dobrej originál, který Hansen jen kopíruje :)
Mě spíš příje, že typickým českým rysem je neschopnost akceptovat jiný názor. Vyjádřil jsem se k tomu, protože zrovna na Emperor nebo Satyricon jsem ujížděl opravdu hodně, ale Bathory mě vůbec nezaujali. To že z nich vychází řada dalších kapel je hezký, ale to třeba z Venom taky a to je hodně velká hlína... Ano je to jeden názor jedné bezvýznamné osoby, proto nechápu, proč by to někomu mělo vadit...
Osobně stavím rozpravu nad oslavu.
Tak to jsi asi ujížděl na přetaveném kovu, protože komplet norwegian BM vychází z Bathory. Namátkou nejznámnější : Emperor, Satyricon, Immortal ... ale nám se vůbec nemusí líbit to co tobě a naopak. Takže nevím co se tady vlastně řeší a proč se lidi vyjadřují k něčemu, o čem si myslí že je to blbost. ...asi jeden z typicky českých rysů. ..
No nuda...ako pre koho :)
Já třeba Bathory nikdy nepochopil a to ani v době, kdy jsem na black metalu ujížděl. Starý alba jsou jakýsi lomoz a chrapot a novější utahaná nuda.
Jaktože teda taková blbost oslovila takové množství fans a hudebníků velkých jmen po celém světě ?! proto že jsou všichni blbci kromě tebe ?
jasne :)),sekol som sa
Endyamon, recenzia na "Blood on ice" už tu je... ;-))
recenzie radsej ani nie, strhaju to, uz recenzie Blood on ice sa bojim..
Requiem sa mi svojho času celkom páčil, bol to celkom slušný výplach:)). Musím si to znovu vypočuť a pripomenúť. Uvažuje sa nad reckami naň, prípadne na Octagon? Mohlo by to byť zaujímavé.
Requiem a Octagon
Criminally underrated:)
Octagon každý zostrelí, ale u mňa patrí určite do prvej štvorky, čo sa Bathory týka.
neskorsia tvorba je dobra, hlavne octagon a requiem boli riadne namrdy!
Skladby Shores In Flames a Walhalla boli pôvodne súčasťou konceptu Blood On Ice, až neskôr ich Quorton vybral pre potreby Hammerheart. Lyrika, hudba aj obal na Blood On Ice tvoria jeden celok, ktorý je podľa môjho názoru mimoriadne vydarený.
Po temnotě ani stopy, po skladbách co sviští jak vánice jakbysmet. Korpulentnost, epickost dodá, ale na lodi nepřijede (nebo mu to aspoň nikdo nevěří :-)) = jídlo uvaří, ale slánku nepřinese). Je to jaksi strejcovské, nastavované...:-))
Stray - [30.3.2011 12:27]
chybi Ti tam ty blby vetve?
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek