THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Furt Overkill, Overkill...:) Mám tady jednu jejich totální retro kopírku - National Suicide - jako nepoužitý materiál Overkil z let 1984-87.
Stray - [1.5.2011 10:32] jj, s tými Paradise máš úplnú pravdu! Menší seriál o tejto bande by potešil. Vlastne už sa chystá, tak som zvedavý.
Pekárek - [1.5.2011 10:36] tak Hypnosia je fajn! Nasadenie-sila, ako At the Gates - "Slaughter of the Soul"!
Ten HAVOK to je taky běs, s tímhle na mě pánové už nechoďte...:-) DELETE
A to je dobře, takhle mě alespoň donutíš se zamyslet:)
Máš pravdu - pro thrash jsem se vyčerpal, s tím nelze než souhlasit a zároveň to lze použít i opačně - thrash se vyčerpal pro mě.:-) Jenže nejsou lidi, plno věcí by tu jinak nikdo nenapsal, když se k tomu nedokopu...
podobnost
"Jenže AC/DC jsou jen jedni, žádní druhý, třetí, sedmdesátí AC/DC nejsou, kdežto kapel jako Artillery je hromada"
AB/CD, Bullet, Angus Khan, Bullet, Rhino Bucket atd atd :-)
Honzo, nedej se. :) Artillery je nuda, vivat noví Overkill. :)
Vždyt taky recenze typu Foo Fighters jsou pro mě v novinkách mnohem prvořadější. Thrash píšu rád hlavně v retro seriálech.
Jenže AC/DC jsou jen jedni, žádní druhý, třetí, sedmdesátí AC/DC nejsou, kdežto kapel jako Artillery je hromada.
Ano pokud od thrashe čekáš inovaci razantního stylu tak opravdu nelze. Tento styl má svá pevná pravidla a pokud se překročí už jsme jinde. AC/DC taky nemůžou začít s progresive. Vypadá to že pro tento žánr jsi se už vyčerpal a proto příště doporučuji věnovat pozornost více rocku.
Do toho skomírání ale nezařazuji extrémní žánry, které mutují svým tempem, a dění v nich je trochu mimo mé zorné pole, spíš jsem myslel věci od heavy po thrash, kde se vpodstatě, i přestože vychází ročně stovky alb, NIC NEDĚJE.
Právě ty Essence ted poslouchám a aniž bys sem dal ten svůj poslední příspěvek, tak ti můžu říct - tohle je přesně styl naprosto univerzální metalový nudy, která by u mě nedostala víc než 5/10. To je přesně jedna z těch kapel, "novýchů kapel, co jenom přehrává dvacetpět let starou násobilku...po třetí skladbě to letí do koše. Tohle fakt ne.
S tim pohledem na klasiky to je spíš zamlžená optika než realita Stray! Ona i dnes je mladá krev která dává tomuto stylu impulzy ale!!! V tom dnešním obrovském moři muziky a stylů už zájem posluchačstva je natolik rozmělněn že ani nedokážeme zaregistrovat že něco nového skvělého vzniká? To že vyšly nový Accept či Overkill zaregistruje každý kdo o tom má jenom nepatrné povědomí. Ale že vzniklo něco jako Essence (mladí kluci z Danska) kdo to ví? Takže tvrdit že žánr skomírá je spíš rezignace než realita...
Neni to ostuda "klasiků" (u těch právě naopak klobouk dolu, že se drží), je to děsná ostuda těch nových...
Je jasný, že člověk, který by přišel trošku odjinud by měl mít povědomí o stylu o kterém píše a není jeho srdcovka. měl by znát hodně alb, hodně novinek, hodně pravidel, zvuk tehdy, nyní atd. Já si myslím že ten základ mám...tuhle hudbu jsem poslouchal mnoho let, ted už mě baví spíš rock než klasickej metal, ale ty základy vybudovaný mám z let 88-95´. neříkám aby thrash recenzoval někdo, kdo o něm nic neví, to ani náhodou.
Je dobrý když to píše někdo, kdo dokáže určit negativa. Těm kterým vadí lehce negativní tón v recenzích na "klasiku", bych velmi rád doporučil práce mého s metalem mnohem spokojenějšího kolegy Louise.
Já s metalem v současné době spokojen nejsem. přijde mi strašný, když klasici (Accept, Iron Maiden, helloween, Overkill) pořád vydávají nejlepší desky ze všech, neni zde nová kvalitní krev. Je to jakoby v roce 1988 kdy jsem hudbu začal poslouchat pořád udával kurs Jerry Lee Lewis, chlápek s třicetiletou historií. Strašné.
OK taky pravda ovšem pak nám do toho světa zase vnáší i argumenty které jsou dost mimo mísu, ale asi to tak musí být. Jinak co se týče názoru na určitou sortu zamrzlích kapel tak souhlasím že třeba Sodom jsou příkladem takové zatuchlosti. Kapela která udělala Agent Orange a pak už samý sračky (Better of Death vyjímám!) to je smutný. A Assassin je taky tragedie. Ale Artillery do toho dostali nový vítr tak ty bych vážně ze staromilství neobviňoval.
"Recenze na určitý žánr by měl vždy dělat člověk do tohoto zapálený a tim odproštěný od předsudků. Myšleno já mám rád metalcore budu dělat recenze k tomuto, ty máš rád thrash budeš dělat thrashový kapely."
S tím nesouhlasím...na jednu stranu je pravda, že člověk jehož to je styl...ví víc, zná prostředí líp, zná konkurenci, ale na stranu druhou - recenze neni pohodlný sedánek kde si spřízněnci vyprávějí laskavé pohádky jak je na světě hezky a jak je ten jejich metálek pořád pěknej... je dobře, když to občas vezme do ruky někdo, kdo to od toho smradu vyvětrá. :-))))))
Mě se Straye recenze líbí ale jak sám přiznává cítim v nich osobní zaujetí což by nemělo být. Recenze na určitý žánr by měl vždy dělat člověk do tohoto zapálený a tim odproštěný od předsudků. Myšleno já mám rád metalcore budu dělat recenze k tomuto, ty máš rád thrash budeš dělat thrashový kapely. Ale tvrdit thrash je za zenitem a ovlivnit tim recenzi to se mě nelíbí. Mě nové trendy v metalu málokdy osloví. Uznávám že jsem konzervativní ale zároveň oceňuji kvalitu. Proto taky v poslední době mě dostaly třeba Heathen který jsem před tim nikdy nemusel. A proč? Protože v rámci žánru dokázali přijít s božím propracovaným thrashem který bych od nich nečekal. A to je bez předsudků.
Stray píše fakt dobře - recenze třeba na Helloween - Walls ho z toho "usvědčuje":), super prácička, to další už je jen otázka vkusu, resp. preferencí. Ten rozdíl snad pozná každý.
Dík za tip na Essence.
Jestli můžu něco z retra doporučit, dost mě zaujala Hypnosia - Extreme Hatred. Sice to není úplně nová věc, ale rozhodně dost dobrá záležitost.
Mě spíš děsí kapely jako právě Artillery, Sodom, Assassin, kterým prostě stačí najet na formu "dřívější doba" a prostě - hlavně že metal a tím to hasne. Děs. Naopak obdivuju Paradise Lost za to, co za těch dvacet let dokázali a kam všude se ve své hudbě dokázali podívat.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek