MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak je pochopitelne, ze kedze to nie je Tarjin song, ale je to WT feat Tarja, tak Sharon bude vo svojej vlastnej piesni dominovat. Pravda je vsak taka, ze Tarja ma silnejsi, mohutnejsi hlas ( co samozrejme neznamena automaticky, ze aj lepsi) ako Sharon, tak ju museli trochu utlmit, inak nazivo by Sharon urcite prekricala.
Nevím, mě přijde, že ji tam Sharon dost "utlačuje" a taky je na tý písni vidět jak je Tarja přeceňovaná zpěvačka, protože Sharon jí docela solidně nakopává prdel...
To hostovanie Tarji je vsak celkom mile. Mnohi fans vnimali Nightwish a WT ako 2 velke, konkurujuce si kapely v ramci zanru ( staci si spomenut na tie nekonecne debaty fanusikov zanru o tom kto je lepsi, kto ma lepsiu spevacku a pod.). Fajn, ze si WT vybrali aspon zensky hlas, ktory je dostatocne kontrastny k hlasu Sharon ( syty, plny zensky hlas vs. lahky,dievcensky). Inak mne zas skladba Dog Days pride ako najlepsia ( je trochu netypicka pre WT, s prijemne temnou atmosferou, pricom ten refren nie a nie dostat z hlavy :-)).
Singl se mi líbí, nicméně Tarja by mi v něm vůbec nechyběla. Ale je mi jasné, že to je prostě marketing. Přesto se celkem divím, že vybrali zrovna tenhle song, protože mi nepřijde jako klasická hitovka působící na první signální. Let Us Burn se mi z těch čtyř songů líbí asi nejvíc, to bude pecka... Silver Moonlight taktéž výborná záležitost, u které mám pocit, jakoby vysloveně vypadla z Mother Earth. Ta sloka mi taky jednu píseň z ME dost připomíná (tuším Caged?). No a Dog Days je z té čtveřice asi nejslabší, ale taky fajn... Též se na nové album moc těším, to bude dlouhé čekání do ledna :)
Tak novy singel je podla mna dost ok. Hostovanie Tarji je tiez celkom podareny marketingovy tah ( 2 najvacsie spevacke ikony female fronted metalu v spolocnom duete). No a pokial ide o dalsie songy na EP, tak tam pocut trochu akysi navrat ku korenom alebo mozno lepsie povedane, ide o akysi mix vsetkych ich predoslych albumov. Silver moonlight je symfometalova hymna charakteristicka pre WT typickymi melodickymi postupmi, ktora by celkom zapadla na Silent Force or i Mother Earth, hoci ten deathovy spev odkazuje na eru albumov Enter/ The Dance. Rockovo ladena piesen Let us burn by sa zas skvele vynimala na Heart of Everything. No a (polo) balada Dog Days mi tymi pianovymi vsuvkami opat trochu evokovala eru Enteru, hoci song ako celok posobi moderne, skor pripomina nieco na sposob rockovejsej Florence and the Machine. Na nove album sa fakt moc tesim.
Všechny čtyři písně z épéčka se už povalují na trbku. Co říkáte na singl? http://www.youtube.com/watch?v=2PuJGD_eDoc
S recenzí Within Temptation naprosto souhlasim. Všechny písničky jsou dost podobně hitový. Guano jsem ještě neslyšel.
Jinak doporučuju projekt kytaristy z WT Ruuda Jolieho, který vyšel včera. Hosti na albu jsou např.: Daniel a Kristoffer Gilldenlöw, Sharon den Adel, John Wesley a spousta dalších. Podle ukázek to zatim zní víc než dobře!
http://www.forallweknow.net/
Pak tedy díky. Cením si toho, je to potěšující ... i když skromně dodám, že ani recenze na FOO FIGHTERS neni špatná. .-)))
vazne.
W ??? To je vtip?:-)
podla ma zatial recenzia roka na metalopolise :-).
WT rozhodně nenahráli nejsilnější desku kariéry, podle mě je to spíš naopak. 5/10
Guano Apes: jednoznačná změna stylu, z nového alba fungují tak 2 maximálně 3 songy.Album nehodnotím, jdu si pustit Don't Give Me Names:))
Keď holduješ tejto hudbe, tak sa ti to môže zdať skvelé, ale ja skupiny tohoto typu vlastne neznášam :) Akurát len WT som zobral na milosť
Pre mna su WT dokonalym prikladom dobre robenej komercnej muziky.Mnozstvo zanrovo podobnych kapiel( napr.Xandria,Sirenia a pod.) sa tiez snazi spajat pop a metal,ale pre nedostatok talentu sa im to moc nedari a ich hudba je prazdna nuda.Podla mna vsak WT nasli dokonaly recept ako spojit tieto dva zanre a vo vysledku to funguje skvele.
Tak raz za čas, ako oddychovka, resp. kulisa sa to dá, aj keď po posledných dvoch materiáloch v rámci tejto kapely asi siahať nebudem :)
A s tými najlepšími rokmi je to podobné aj u druhej bande o ktorej je tu reč - Guano Apes. Takých hitovíc, ako boli svojho času "Open Your Eyes", či "Lords of the Boards" sa už asi ťažko od nich človek dočká.
Ako hovoríš. Po The Silent Force to bolo veľmi dobré, až vynikajúce, od minulej radovky to už nie je nič pre mňa. Ale tak raz za polrok tomu môžem dať šancu :)
To ťažko sa k vtedajšej polohe ešte niekedy vrátia... Ibaže by im z toho viacej "kaplo" do vrecák (čo tiež ťažko), tak jedine vtedy, ale inak pochybujem... WT som sledoval so záujmom po (vrátane) "The Silent Force", potom ma už prestali baviť. A tento súčasný popík nemusím.
Ale aj tak mám pocit, že svoje najlepšie roky + časy najväčšej slávy, má už táto skupina za sebou. Môže už byť mäkká a sladká, ako chce.
Nový WT u mňa na prvý posluchi nefunguje... najlepšie veci vydali jednoznačne ešte v 90tych rokoch, bodaj by sa niekedy vrátili k tejto polohe
A ještě - z mého pohledu - zaplať pánbůh za každé album WT, které nebude až tolik metal.
Vpravo související s nIGHTWISH je proto, protože se o NIGHTWISH v recenzi zmiňuji. naopak není tam GUANO APES z jediného důvodu, protože o nich na metalopolis ještě žádný článek neni, jinak to slovo je zadané v souvisejících, takže pokud by tu nějaký článek byl, rozhodně by v tom sloupci vylezl. :-)
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek